Poprava Jana Roháče z Dubé před Prahou (Česko-moravská kronika, 1868)

Autor:

Various

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ac5b0

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

703 x 631 Pixel (1095265 Bytes)

Popis:

Execution of Jan Roháč z Dubé (Česko-moravská kronika, 1868)

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Public Domain - Kramerius Digital Libraryː https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:f170f8b0-e51c-11dc-92cf-000d606f5dc6?page=uuid:a932c6d8-f4fb-484c-9c47-2d235c661f12

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 26 Dec 2023 10:39:49 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Obléhání hradu Sion, jehož zřícenina se nachází zhruba osm kilometrů jihozápadně od Kutné Hory, probíhalo přibližně od 1. května do 6. září 1437. Úspěšné akce se na rozkaz císaře Zikmunda Lucemburského účastnily oddíly české šlechty a českých měst pod velením nejvyššího hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna, kterého v posledních dnech před pádem pevnosti posílil uherský kontingent velmože Michala Országha. Poražení obránci patřili k řadě táborských husitů z protizikmundovské opozice, kterým velel majitel fortifikace Jan Roháč z Dubé. Ačkoli některé písemné prameny dokládají, že čtyřměsíční obléhání hradu bylo velkou a obtížnou událostí, archeologický výzkum prokázal, že šlo o tendenční výpověď, podmíněnou politickou situací a obléhací akce byly mnohem skromnějšího charakteru. .. pokračovat ve čtení

Jan Roháč z Dubé, odjinud z Tehova a na Sionu byl čelní husitský hejtman a jeden z nejbližších straníků Jana Žižky. Zprávy o jeho životě jsou zcela nedostatečné, vycházet lze pouze z několika zmínek v soudobých kronikách nebo úředních listinách. Z těchto záznamů je patrné, že v průběhu husitských válek působil jako hejtman v Lomnici a Čáslavi a byl přítomen u řady významných mezníků revoluce. Po bitvě u Lipan se chopil velení táborské obce a stal se jedním z hlavních odpůrců kandidatury císaře Zikmunda Lucemburského na český trůn. Několik neúspěšných akcí v čele táborů jej však přimělo odejít z politického života a uchýlit se na hrad Sion, kde pokračoval v odboji proti královskému režimu. Zikmund Lucemburský počátkem roku 1437 svolal vojáky zemské hotovosti, kteří pod velením nejvyššího hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna jeho sídlo oblehli, po čtyřech měsících dobyli a Jana Roháče zajali (6. září). O dva dny později byl husitský hejtman přiveden do Prahy, kde byl po těžkém mučení společně se svými spolubojovníky oběšen. Dobytím Sionu a Roháčovou popravou skončily vlastní boje husitské revoluce. .. pokračovat ve čtení