Postelberg-Gedenkst


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2048 x 1360 Pixel (506386 Bytes)
Popis:
Gedenkstätte auf dem Friedhof in Postelberg/Postoloprty
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 30 Mar 2024 08:59:31 GMT

Relevantní obrázky

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-W0911-501 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P003214 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0128 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0130 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-058-09 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0100 / Berg, Erik R. / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F005100-0010A / Steiner, Egon / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, R 49 Bild-0131 / Wilhelm Holtfreter / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty

Římskokatolická farnost – děkanství Postoloprty je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Postoloprty a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech. .. pokračovat ve čtení

Postoloprtský masakr

Postoloprtský masakr se stal po druhé světové válce v červnu 1945, kdy vojáci Československé armády zabili bez soudu 2 300 – 3 000 internovaných civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a okolí. Masakr si připsal největší počet obětí v severních Čechách v poválečné historii a byl druhou nejtragičtější událostí při živelných násilnostech při takzvaném divokém odsunu Němců. Více lidí přišlo o život jen v souvislosti s tzv. Brněnským pochodem smrti. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení