Prokopske Udoli Kostel Sv Prokopa Poustevna 1870 1879

Autor:

E. Chalupa (1852–1950)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ab40c

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

831 x 539 Pixel (368835 Bytes)

Popis:

Kresba malíře E. Chalupy ze 70. let 19. století. Na vrcholku vápencového masivu je poutní kostel svatého Prokopa. Pod ním, zhruba v polovině výšky kopce je vidět malý domek ve skále. Jedná se o poustevnu zakrývající vchod do Prokopské (Svatoprokopské, Dalejské) jeskyně. Od poustevny vedla dolů do údolí cesta k letní restauraci částečně zobrazené vlevo dole na kresbě.

Licence:

Public domain

Credit:

• CZ: Časopis České speleologické společnosti, ročník 1995, číslo 19, strany 36–37
• EN: Journal of the Czech Speleological Society, 1995, issue 19, pages 36-37

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Jan 2024 10:13:30 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Kostel svatého Prokopa v Prokopském údolí je zaniklý kostel, který byl postaven podle starších plánů na vrcholu vápencových skal v barokním slohu architektem Pavlem Ignácem Bayerem za finanční podpory Adama Františka ze Schwarzenberka v letech 1711 až 1712. O jedenáct let později byla ke kostelu přistavěna část lodi. Poslední stavební úpravy kostela se odehrály za 170 let. Zánik kostela předznamenalo odtěžení skalního masivu silurských vápenců v místech Svatoprokopské jeskyně a o tři roky později (1890) pak odstřel skály se zbytky jeskyně a s poustevnou. Kostelík se tak ocitl na okraji vápencového lomu. Během druhé světové války vybudovali Němci ve vytěžených prostorech lomu podzemní objekt. Po skončení druhé světové války jej převzala československá armáda a začala jej využívat pro vojenské účely. Kostelík byl zahrnut do veřejnosti nepřístupného vojenského střeženého objektu. Z důvodů porušené statiky byl v roce 1966 zbourán. .. pokračovat ve čtení

Prokopská jeskyně neboli Jeskyně svatého Prokopa, někdy označovaná jako Svatoprokopská jeskyně případně též Dalejská jeskyně se nacházela v katastru pražských Jinonic zhruba uprostřed svahu tvořeného strmým skalním vápencovým masivem pod dnes již neexistujícím poutním kostelem svatého Prokopa. Její přesnější umístění bylo zaznamenáno již v roce 1729 na mapě M. A. Wogta. S rozšiřováním a intenzifikací těžby kvalitního vápence v bývalém Prokopském lomu byl skalní masiv s touto dlouhou jeskyní v letech 1887 až 1888 odtěžen a jeskyně svatého Prokopa definitivně zanikla. Podle některých starších popisů se Svatoprokopská jeskyně nacházela mezi obcemi Klukovice a Hlubočepy, nedaleko Dalejského mlýna. Dnes by se jeskyně nalézala někde v teritoriu veřejnosti nepřístupného Vojenského objektu v Prokopském údolí. .. pokračovat ve čtení