Protesters with body of AVH personnel


Formát:
1035 x 699 Pixel (577309 Bytes)
Popis:
Повешенный вниз головой труп сотрудника ГБ. Будапешт, 56

Licence

The American Hungarian Federation Declaration at URL: http://www.hungary1956.com/index.htm http://fotomuzeum.hu/media/fenykep/00790024.jpg

http://www.hungary1956.com/photos.htm AHF believes that all pictures shown below are in the public domain ... --DR 09:27, 18 мая 2008 (UTC)
Различные фотографии с данного сайта загружены в английскую, венгерскую википедии и на Коммонз. Везде стоит именно такой шаблон с именно таким текстом. На диске ФРГ 2006 года к 50-летию венгерских событий (куплен в Германии) все фотоматериалы, защищённые правами, имеют знак R. Фотографии на диске с этого сайта имеют отсутствие копирайта со ссылкой на данный сайт и вышеприведённый текст. --Виктор Ч. 12:02, 24 мая 2008 (UTC))
Licence:
Attribution
Credit:
Диск "50-годовщина Венгерского восстания", БРД, куплен в Кёльне. На диске указана данная ссылка источника фотографии - [1]
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 26 Apr 2023 08:34:09 GMT


Relevantní články

Államvédelmi Hatóság

Státní ochranný úřad byl tajnou policií Maďarské lidové republiky od roku 1945 do roku 1956. Název ÁVH získal v roce 1950. Byl koncipován jako doplněk tajných policejních sil Sovětského svazu a získal si pověst pro brutalitu během série čistek začínajících v roce 1948, zesilujících v roce 1949 a končících v roce 1953. Mezi lety 1945 až 1952 byl vůdcem tajné služby Péter Gábor, právě on byl odpovědný za nejvíce krutostí, brutality a politických čistek. Žaloby ÁVH nepodléhaly soudnímu přezkumu. Policie mohla provést tzv. tajné zatčení, po kterém následovalo mučení, jež trvalo 3 až 18 měsíců. Teprve po vynuceném přiznání byl přizván státní aparát, prokurátor a soudci. Za první Nagyovy vlády v letech 1953 až 1955 byla ÁVH postupně umírňována. V roce 1956 byla agentura zrušena revoluční vládou. Během revoluce v roce 1956 skupiny povstalců vystopovaly a zabily některé důstojníky a informátory ÁVH. Když revoluce začala, dav asi tisíce lidí zaútočil na policejní ředitelství v Budapešti. V obavě o životy své i svých důstojníků pustil policejní náčelník dav do budovy a umožnil mu vzít sebou jakékoli vězně, které chtěl. Během obléhání ústředí Maďarské strany pracujících byli někteří členové ÁVH lynčováni, což byla skutečnost, která byla později široce využívána v komunistické propagandě. Lynčování organizovala především Milice Józsefa Dudáse. Vzhledem k židovskému původu Gábora, Rákosiho či Ernő Gerőa měly některé útoky antisemitský nádech. Revoluční studentské a dělnické rady v reakci na dudásovské akce začaly zatýkat členy ÁVH, aby je ochránily. Někteří tajní policisté se jim z tohoto důvodu sami k zatčení hlásili. Studentské a dělnické rady také žádaly Dudásovo zatčení, Nagy Dudáse také nakonec skutečně zatkl, těsně před sovětskou invazí. Po invazi sovětských vojsk sáhli někteří členové ÁVH k odvetě. Prosovětská vláda Jánose Kádára si však posléze nepřála vzkřísit ÁVH. Její příslušníci byli převedeni pod ministerstvo vnitra. Maďarsko pak bylo jedinou zemí Východního bloku bez oficiální tajné policie, všechny zpravodajské a špionážní funkce plnilo přímo ministerstvo. Archivovaná data související s ÁVH jsou v současnosti zpřístupněna prostřednictvím Historického archivu maďarské státní bezpečnosti. V sídle ÁVH na Andrássyho ulici je dnes muzeum nazvané Dům teroru. .. pokračovat ve čtení