Pseudechis australis 2

Autor:

F Delventhal from Outside Washington, D.C., US

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/70b23

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1600 x 1200 Pixel (1062248 Bytes)

Popis:

Pseudechis australis, aka the King Brown Snake or Mulga Snake is a venomous snake found in Australia. It is the second largest venomous snake in Australia (after the Taipan) and produces large amounts of venom. Although the name implies it is a brown snake, it is in fact part of the black snake genus. Seen in Yulara, Australia.

Licence:

CC BY 2.0

Credit:

Liru

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 24 Feb 2024 18:16:32 GMT

Relevantní obrázky

(c) XLerate, CC BY-SA 3.0

(c) Alextelford na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0

(c) Gerhardt Nieuwoudt, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Pakobra australská, ve své domovině zvaná mulga snake či king brown snake, je jedovatý had z čeledi korálovcovitých, který žije na většině území Austrálie; je považován za nejběžnějšího hada tohoto kontinentu. Zároveň je to největší australský jedovatý had a řadí se mezi desítku největších jedovatých hadů světa. Může dosahovat délky až okolo 3 metrů a vážit více než 6 kg. Žije v různých typech prostředí od tropických lesů, přes savany a křovinaté krajiny až po pouště. Živí se především plazy, žábami, ptáky, malými savci a pavouky. Jeho uštknutí je pro člověka nebezpečné, ale jen zřídka smrtelné. Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí tohoto plaza jako málo dotčený druh. Nejzásadnější hrozbu pro něj představuje šíření invazní ropuchy obrovské, která je pro něj při požití toxická. .. pokračovat ve čtení

Hadi (Serpentes) jsou podřád plazů z řádu šupinatých (Squamata). Jsou to dravci vyznačující se dlouhým tělem bez končetin. Kostra se skládá z páteře a žeber, mohou mít až 400 obratlů. Mají pohyblivě spojenou lebku, která jim umožňuje spolknout i velkou kořist díky komplexní anatomii čelistí, aniž by při tom docházelo k vykloubení čelistí, jak se často traduje. Mají pohyblivě spojenou lebku, která jim umožňuje spolknout i velkou kořist díky komplexní anatomii čelistí, aniž by při tom docházelo k vykloubení čelistí, jak se často traduje. Tělní orgány jsou protáhlé, z párových orgánů bývá většinou jeden zakrnělý. Oči pokrývají srostlá víčka. Zvláštností je Jacobsonův orgán umístěný uvnitř tlamy na vrchním patře, který slouží jako čichový orgán. Hadi tak doslova "ochutnávají" okolní vzduch. Někteří hadi patří s délkou v rozmezí 7 až 10 metrů mezi nejdelší v současnosti žijící suchozemské živočichy. .. pokračovat ve čtení