Ptolemy I Soter Louvre Ma849


Formát:
2700 x 4050 Pixel (6385916 Bytes)
Popis:
Ptolemy I Soter, founder of the Library (Louvre) Edit this at Structured Data on Commons
Komentář k Licence:
Public domain Já, autor tohoto díla, jej tímto uvolňuji jako volné dílo, a to celosvětově.
V některých zemích to není podle zákona možné; v takovém případě:
Poskytuji komukoli právo užívat toto dílo za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných zákonem.
Licence:
Public domain
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 02 Apr 2024 17:18:10 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios I. Sotér, 367–283 př. n. l. byl makedonský generál Alexandra Velikého, který se stal správcem (satrapou) Egypta a zakladatelem ptolemaiovské Lágovské dynastie, když v roce 305 př. n. l. přijal titul egyptského faraona. Byl synem Arsinoé, vzdálené sestřenice Filipa II. Makedonského a jejího manžela makedonského šlechtice Laguse z Eordaia. Patřil k nejbližším Alexandrovým druhům a po nástupu Alexandra na trůn byl ustaven jedním ze sedmi tělesných strážců (somatofylax), majících na starost královu ochranu. Byl jen o několik let starší než Alexandr, se kterým již od dětství udržoval důvěrné přátelství. Dokonce prý patřil do skupiny mladých makedonských šlechticů, jejichž učitelem byl Aristotelés. Na nátlak Filipa II. musel odejít do vyhnanství, odkud se vrátil teprve po Alexandrově nástupu na trůn Bojoval v bitvě u Chairóneie a zúčastnil se celého Alexandrova asijského tažení. V roce 330 př. n. l. se vyznamenal, když zajal Béssa, vraha perského velkokrále Dareia III. Důležitou roli sehrál také v pozdějších kampaních ve střední Asii a v Indii. Na svatební slavnosti v Súsách v roce 324 př. n. l. ho Alexandr oženil s perskou princeznou Artakamou (Apamé). Později se Ptolemaiovou milenkou stala Thäis, slavná athénská hetéra, která byla Alexandrovou společnicí při taženích proti Persii a na východě. Později se oženil s Eurydikou, dcerou makedonského regenta Antipatera. Jejich synové Ptolemaios Keraunos a Meleager postupně vládli jako králové Makedonii. Ptolemaios se podruhé oženil se sestřenicí Eurydikou a naposledy s dvorní dámou Berenikou I., se kterou měl syna a následníka Ptolemaia II. Filadelfa. .. pokračovat ve čtení

Ptolemaiovský Egypt

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království, bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého. Ptolemaiovská dynastie vydržela u moci v Egyptě až do roku 30 př. n. l., kdy byl dobyt Gaiem Octavianem a přeměněn v římskou provincii, v latině nazývanou jako Aegyptus. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Řecka

Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí. Historický vývoj této oblasti je písemně doložen již od 2. tisíciletí př. n. l. Avšak již v 7. tisíciletí př. n. l. nacházíme na řeckém území první neolitické osady. Z rozvoje kultury a hospodářství se zpočátku těšila zejména Kréta, kde se tamní mínojská civilizace již vyznačovala stavbou paláců, kolem nichž vyrůstala menší města a které byly sídlem místních vládců. Po úpadku Kréty nastoupila, nyní již v pevninském Řecku, kultura mykénská. Zdejší vládci často bojovali mezi sebou, ve společnosti panovaly značné sociální rozdíly. Mykénská kultura padla za oběť nájezdům mořských národů a Dórům, kteří se zde spolu s dalšími kmeny usadili. Následný hospodářský a kulturní úpadek je označován jako temné období. .. pokračovat ve čtení

Seznam vojevůdců

Seznam vojevůdců obsahuje výčet osobností, které se za svého života zapsaly do historie samostatným velením ve válce, bitvě nebo při vojenské kampani. .. pokračovat ve čtení