Rökstenen 1

Autor:

Bengt Olof ÅRADSSON

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/17acd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

960 x 1280 Pixel (579369 Bytes)

Popis:

Location: Near Ödeshög in south Sweden

Komentář k Licence:

Free to use but indicate my name

	Tento soubor podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 1.0 Generic
	Dílo smíte: šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech Za těchto podmínek: uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla. https://creativecommons.org/licenses/by/1.0 CC BY 1.0 Creative Commons Attribution 1.0 truetrue

Licence:

CC BY 1.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 24 Oct 2021 03:46:33 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Germánská mytologie je bájesloví germánských kmenů, které lze charakterizovat jako patriarchální polyteismus s archaickými prvky totemismu, uctíváním přírodních jevů a s magickými obřady vycházejícími z animistických představ. S postupující společenskou diferenciací se jeho ústředním motivem stalo líčení vzniku a zániku světa, bojů bohů s obry a osudů dvou božských rodů – ásů a vanů. Původně měly mytologické představy jednotlivých kmenů některé společné rysy, avšak pod vlivem křesťanství se vyvíjely rozdílně. Do dnešních dnů se dochoval pouze nepatrný zlomek těchto pověstí a prameny k nim pochází převážně z pera severogermánských obyvatel středověké Skandinávie. Mezi klíčová díla v tomto směru patří rukopisy Codex regius a prozaická Edda, dnes známé jako Starší a Mladší Edda. Původně postavy bohů personifikovaly přírodní síly, roční období atd., s postupem času však vznikl obsáhlý hierarchicky uspořádaný panteon, o němž germánský lid získával povědomí díky ústní slovesnosti, především pak z písní skaldů. Tyto báje a ságy však nebyly a dodnes nejsou tak populární jako mýty Řeků nebo Římanů, přesto z jejich obsahu čerpalo množství umělců, kteří se postarali o jejich popularizaci i v moderním světě. Nicméně v průběhu druhé světové války bylo germánské náboženství zneužito pro politické účely, kvůli čemuž zůstalo na téměř dvě desetiletí tabuizováno. Teprve odborné studie vydané v 60. letech 20. století byly základem pro nezkreslený a ideologie prostý historický výzkum. .. pokračovat ve čtení