Rangkronen-Fig. 18

Autor:

David Liuzzo

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/11050

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

997 x 503 Pixel (228980 Bytes)

Popis:

Continental modern crown of counts.

Komentář k Licence:

	Držitel autorských práv k tomuto souboru, David Liuzzo, dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena.
	Uveďte autora: David Liuzzo Attribution

You are kindly requested to contact the copyright holder before using the material.

Licence:

Attribution

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 16 Mar 2024 15:51:38 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Knížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení

Schwarzenbergové jsou česko-německo-rakouský šlechtický rod, původem ze středofranského města Seinsheim v Bavorsku, kde jsou poprvé doloženi v roce 1172. Schwarzenbergové patří mezi prominentní evropské šlechtické rody a hráli významnou roli v české, německé a rakouské historii, neboť dosáhli titulu princů ve Svaté říši římské a knížat a vévodů v Českém království. .. pokračovat ve čtení

Fürstenbergové jsou bývalý knížecí panovnický rod odvozující své jméno od Fürstenbergu v Bádensku. Rod v minulosti vlastnil i statky na území Českého království a patřil také k nejvyšší české světské i duchovní aristokracii, řadil se mezi tz. apoštolskou šlechtu. Historicky poslední podoba jejich titulu zní kníže z Fürstenbergu, lankrabě v Baaru a na Stühlingenu, hrabě z Heiligenbergu a Werdenbergu. .. pokračovat ve čtení

Koruna je v heraldice obecná figura, která se může nacházet nejenom ve štítu nebo v klenotu, ale i jako helmovní koruna na přilbě, případně jako honosný kus. Vzhled a typ koruny se uvádí při blazonování. Užití daného druhu je závislé na nositeli znaku. Koruna proto může sloužit i jako rozlišení v rámci šlechtického stavu. .. pokračovat ve čtení