Rangkronen-Fig. 27

Autor:

David Liuzzo

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2035f

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

636 x 311 Pixel (41668 Bytes)

Popis:

Freiherrenkrone. Der Reif ist mit sieben Perlzinken besetzt. Die Perlen liegen mitunter auch direkt (also ungestielt) auf dem Riefe auf. Diese Krone wird in Deutschland, Oesterreich, Russland, Belgien und in den Niederlanden benützt.

Komentář k Licence:

	Držitel autorských práv k tomuto souboru, David Liuzzo, dovoluje jeho užití komukoli pro jakýkoli účel, za podmínky, že je držitel práv správně uveden. Další šíření, tvorba odvozených děl, komerční využití i všechna další užití jsou dovolena.
	Uveďte autora: David Liuzzo Attribution

You are kindly requested to contact the copyright holder before using the material.

Licence:

Attribution

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 12 Feb 2024 11:57:54 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Knížata Rakouského císařství se dělila na knížata povýšená za doby existence tohoto císařství a knížata „zděděná“ z předcházejícího období, většinou knížata z vůle císařů Svaté říše římské. Vedle nich žily na území císařství také knížecí rody, jejichž knížecí stav v Rakousku nebyl nikdy přiznán, ty však nebyly pro rakouskou knížecí společnost podstatné. Knížata povyšovaná v Rakousku v letech 1806–1918 jen minimálním dílem patřila ke „klasické“ zemské šlechtě a hraběcí aristokracii. Knížecí titul ve většině případů získaly mj. osoby hodné „zvláštního politického zřetele“, tedy morganatičtí potomci Habsburků nebo jiných suverénních dynastií, případně morganatičtí manželští partneři a partnerky těchto dynastií. Druhou velkou skupinu nových knížecích nobilitací pak tvořila potvrzení dříve udělených knížecích titulů, většinou těch říšských a polských. Malé množství nových knížat z řad nejurozenějších a nejbohatších hrabat bylo zřejmě jistou reakcí na předchozí období, kdy, zejména v 18. století, došlo k velkému množství knížecích nobilitací. Lze tedy snad mluvit o jisté „nasycenosti“ šlechtické společnosti knížaty. Zbývalo tak jen málo rodů a osob, jejichž zásluhy, původ a majetek se panovníkovi zdály být dostatečné pro udělení knížecí důstojnosti. Rakouské knížecí nobilitace se svou nečetností podobaly nobilitacím v ostatních německých zemích s výjimkou Pruska, kde vyšší množství nových knížat, mnohdy protestantského vyznání, bylo reakcí na předchozí udílení (říšské) knížecí hodnosti Habsburky povětšinou jen svým stoupencům a katolíkům. .. pokračovat ve čtení

Koruna je v heraldice obecná figura, která se může nacházet nejenom ve štítu nebo v klenotu, ale i jako helmovní koruna na přilbě, případně jako honosný kus. Vzhled a typ koruny se uvádí při blazonování. Užití daného druhu je závislé na nositeli znaku. Koruna proto může sloužit i jako rozlišení v rámci šlechtického stavu. .. pokračovat ve čtení