Rearrangement of organs and cells during anhydrobiotic tun formation in Richtersius coronifer edited

Autor:

Halberg KA, Jørgensen A, Møbjerg N

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ca494

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2022 x 790 Pixel (1853200 Bytes)

Popis:

Light microscopy of A. active, hydrated animal (lateral view) and B. a tun (ventral view) showing the rearrangement of major anatomical structures during tun formation. Note the compact body shape of the tun. Dashed circles indicate areas of the midgut (mg), gonads (go) and pharyngeal bulb (pb), respectively. The degree of longitudinal contraction is ultimately limited by the length of the rigid stylets (st). The pharyngeal bulb is for the most part repositioned in the dorsomedian plane. Maximum projection image of a confocal z-series of C. hydrated DAPI stained specimen (lateral view), and D. DAPI stained tun (ventral view) demonstrating the reposition of cell nuclei during tun formation. Scanning electron micrograph of E. a hydrated specimen (lateral view) and F. a tun (dorsal view) revealing the extensive changes in external morphology associated with formation of the tun. A↔P, anterior-posterior axis; br, brain; gI-gIV, ventral ganglia; mo, mouth. Scale bars = 100 μm. doi:10.1371/journal.pone.0085091.g001

Licence:

CC BY 4.0

Credit:

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0085091

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 15 Mar 2024 22:34:48 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Želvušky (Tardigrada) je kmen mikroskopických bezobratlých bilaterálně souměrných živočichů, kteří se vyznačují segmentovaným tělem s hlavou a čtyřmi páry končetin. I přes mikroskopickou velikost mají pokročilou tělní stavbu těla včetně některých vnitřních orgánů a svalstva. Končetiny bývají zakončeny drápky různých počtů a tvarů, které jsou důležitým taxonomickým znakem. Dospělí zástupci želvušek měří nejčastěji kolem 250–500 mikrometrů (µm), největší druhy dosahují k 1200 μm. K roku 2023 bylo známo přes 1400 druhů. Každoročně bývá popsáno několik desítek nových druhů a skutečná druhová diverzita kmene bude mnohem vyšší. Želvušky se nejčastěji řadí spolu se členovci a drápkovci do skupiny Panarthropoda, nicméně řada molekulárních studií poukazuje na blízký vztah želvušek s hlísticemi. Kmen želvušek se dělí na dvě třídy, a sice Heterotardigrada zahrnující hlavně mořské druhy, a Eutardigrada, která sdružuje zejména sladkovodní a suchozemské želvušky. .. pokračovat ve čtení