Roman Empire - Dacia (125 AD)


Autor:
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2186 x 1817 Pixel (644368 Bytes)
Popis:
Locator map of the Dacia province in the Roman Empire (125). Extracted from File:Roman Empire 125 political map.svg
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 07 Jul 2024 18:20:36 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Dacia Traiana

Dacia Traiana nebo Dacia Felix či Římská Dácie byla provincie Římské říše, již na historickém území Dácie zřídil v roce 106 císař Traianus. Zahrnovala většinu Transylvánie, Banát a Olténii a ležela na území dnešního Rumunska, s výjimkou malého úseku, jenž zasahoval na území dnešního Maďarska a Srbska. Byla organizována jako císařská provincie, čili byl to sám římský císař, který jmenoval guvernéra. Odhaduje se, že počet obyvatel provincie se pohyboval mezi 650 000 až 1 200 000 lidí. Území bylo dobyto císařem Traianem, proto byla po něm provincie též nazvána. Traianos v dáckých válkách porazil místního krále Decebala a zničil jeho království. Dákové však nebyli podrobeni zcela, řada jich odešla do Moldávie, Krišany a Maramureșe, kde mohli dále svobodně žít. V roce 119 byla provincie rozdělena do dvou částí: Dacia Superior a Dacia Inferior. Mezi roky 124 a 158 byla Dacia Superior dále rozdělena na Dacia Apulensis a Dacia Porolissensis. Tyto tři provincie byly později kvůli markomanským válkám znovusjednoceny v roce 166 a byly poté známy jako Tres Daciae. Oblast byla ohniskem masivní římské kolonizace. Byly otevřeny nové doly a zintenzivnila se těžba rudy, vzkvétalo zemědělství, chov dobytka a obchod. Římská Dacie měla velký význam vojenský. Je známo deset římských měst, osm z nich mělo nejvyšší hodnost, jakou koloniální město mohlo mít. Ulpia Traiana Sarmizegetusa byla finančním, náboženským a legislativním centrem, kde měl své sídlo císařský prokurátor, zatímco Apulum bylo vojenským centrem Římské Dácie. Od svého vzniku čelila provincie velkým vojenským hrozbám. Svobodní Dákové, spojenci se Sarmaty, podnikali neustálé nájezdy. Tito byli následováni dáckými Karpy a nově příchozími germánskými kmeny, které se s nimi spojily. To vše ztěžovalo římským císařům udržení provincie. Ta byla prakticky ztracena již za vlády Galliena (253–268). Aurelianus (270–275) se definitivně vzdal Římské Dácie v roce 271 nebo 275. Evakuoval své jednotky a civilní správu a založil novou provincii Dacia Aureliana s hlavním městem Serdica v Moesii. Osud romanizovaného obyvatelstva je sporný. Podle tradičního výkladu Aurelianus evakuoval provincii i s většinou obyvatel a prostor tak byl do značné míry deromanizován. V tom případě by se romanizovaní Dákové nepodíleli zásadním způsobem na etnogenezi současného rumunského národa, a ta by byla spjata s pozdější migrací a patrně hlavně s Valachy. Podle druhého pojetí velká část obyvatel zůstala. Pro to hovoří latinské sktruktury zachované v rumunštině. Po odchodu Římanů oblast ovládli především Hunové. .. pokračovat ve čtení

Dácie

Dácie bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku. Jeho jižní okraj určovaly Dunaj a pohoří Balkán, zatímco ze západu a východu ho vymezovaly řeky Tisa a Dněstr. Ze severu ohraničoval Dácii horský masiv Karpat, táhnoucí se do středu této země, již rozděloval na dvě části. .. pokračovat ve čtení