Roman soldier in lorica segmentata 1-cropped

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/194d9

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1768 x 2770 Pixel (1025510 Bytes)

Popis:

Roman soldier in lorica segmentata Photographed by myself during a show of Legio XV from Pram, Austria

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Self-published work by Medium69

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 23 Mar 2024 03:15:13 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Římská zbroj je označení typické vojenské zbroje ve výstroji římských legií z období přibližně mezi 2. stoletím př. n. l. a 3. stoletím n. l. Pomocné sbory římských legií byly často hůře vyzbrojené. .. pokračovat ve čtení

Pěchota ve starověku představovala nejdůležitější součást armád. Nejznámějším příkladem jsou řecké falangy a římské legie, ale stejně důležitá byla i jiná vojska. Pěchotu měly všechny starověké armády a po většinu času tvořila jejich nejdůležitější součást. Během starověku došlo k obrovskému vývoji pěchotní taktiky a objevilo se i mnoho rozmanitých zbraní. Většina pěšáků té doby bojovala kopími, meči, oštěpy a luky. Snad nejsilnější zbraní byl meč, který je za symbol války považován i dnes. Ze začátku byla starověká pěchota vybavena nuzně: ve výzbroji měla pouze kopí a štít. Postupně začali pěšáci používat brnění, meče, luky a mnohé další zbraně. Jak už bylo řečeno, nejsilnějšími pěšími vojsky disponovala Římská říše a Řecko. Jejich armády byly takřka neporazitelné, což dokládá i rozsah jejich území. Když ke konci starověku pěchota upadala, potkal úpadek celou římskou armádu. V roce 476 dochází k pádu Římské říše a starověk končí, avšak pěchota zůstala důležitou součástí armády do naší doby. .. pokračovat ve čtení

Zbroj je ochranné odění vojáka či bojovníka, vyrobené nejčastěji z kovu nebo z kůže. Ochrana poskytovaná zbrojí je tzv. ochrana pasivní – je určený k absorpci nebo odvrácení fyzických útoků. Zbroj se v průběhu staletí různě vyvíjela také v závislosti na zeměpisných a kulturních podmínkách. .. pokračovat ve čtení

Starověká římská pěchota, hlavní bojová složka římské armády, byla nejmocnější vojenskou silou své doby. Legie římských pěšáků porážely nepřátele od Británie až po Mezopotámii. Než se však stala římská pěchota takto výkonnou, musela projít celou řadou reforem. Ze začátku své existence byl Řím silně ovlivněn keltskou kulturou a podle toho římští vojáci bojovali a byli také vyzbrojeni. V raném období republiky bojovali římští pěšáci ve falangách těžkooděnců. Až ve čtvrtém století př. n. l. byly zavedeny legie a manipuly. Velkým reformátorem vojska byl Gaius Marius. Ten udělal z legií profesionální armády, jejichž vojáci sloužili ve vojsku podstatnou část života. Kladem těchto reforem bylo, že římský pěšák neměl konkurenci, záporem fakt, že se římští vojáci stále více upínali ke svému veliteli než k zákonům republiky a senátu. To byl také jeden z důvodů, proč padla republika a vzniklo císařství. Římští pěšáci byli výborně vyzbrojeni a jejich tvrdý výcvik byl pověstný. Díky tomu v pozdním období republiky a raném období císařství disponoval Řím nejlepším vojskem starověku. V období pozdního císařství nastal úpadek říše a s ním i úpadek římské pěchoty. Do římského vojska byli čím dál více verbováni barbaři, což znamenalo konec klasické římské pěchoty. .. pokračovat ve čtení

Lorica segmentata neboli lamelový pancíř, byla v době od 1. do začátku 4. století součástí zbroje římských legionářů. .. pokračovat ve čtení