Royal Arms of England (1340-1367)

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1a8fe

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

410 x 478 Pixel (488477 Bytes)

Komentář k Licence:

Můžete si zvolit libovolnou z těchto licencí.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Výhrada:

insignia

Credit:

This SVG Znak includes elements from this Znak:

 Heraldique meuble lion passant.svg (od ZigeunerAlt).

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 10 Mar 2024 09:09:44 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Znak Anglie, jedné ze zemí Spojeného království, se třemi zlatými lvy v červeném poli, se začal používat v ustálené formě jako osobní znak králů z dynastie Plantagenetů, kteří začali vládnout v Anglii rokem 1154. Erb doložený z doby Richarda Lvího Srdce posloužil jako základ pro znak Anglie. Angličtí králové jej často kombinovaly se zlatými liliemi v modrém poli, znakem francouzského království, na které si od dob stoleté války činívali nárok. Od počátku spojování království (1603) se anglický znak objevuje jako součást znaku Spojeného království. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Kresčaku se odehrála v sobotu 26. srpna 1346, v 9. roce stoleté války, nedaleko města Kresčak v severní Francii. Anglická armáda v čele s králem Eduardem III. zde drtivě porazila početně silnější vojsko francouzského krále Filipa VI. a jeho spojenců. Výrazný podíl na vítězství Angličanů si připsala pěchota, zejména pak lučištníci, kteří opakovaně odolali marným útokům neukázněné těžké francouzské jízdy, jejíž příslušníci svého protivníka fatálně podcenili. Angličané také byli nově vybaveni zbraněmi na střelný prach. V dlouhodobém horizontu pro francouzskou monarchii znamenala porážka u Kresčaku takřka národní katastrofu, neboť stála na začátku jejích dalších vojenských neúspěchů a faktorů, které ji přivedly do hluboké krize. V průběhu střetnutí byl mezi stovkami dalších šlechticů na francouzské straně zabit i slepý český král Jan Lucemburský, kterého při tažení doprovázel jeho syn, římskoněmecký král Karel. .. pokračovat ve čtení

Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453. Válka oficiálně začala, když francouzský panovník Filip VI. z Valois zabavil anglickému králi Eduardovi III. jeho državy ve Francii, konkrétně vévodství Guyenne na jihozápadě Francie a v hrabství Ponthieu na severu Francie. Jako záminka, která Angličanům umožnila válku vyhlásit, jim posloužilo to, že Francouzi odmítli uznat nárok anglického krále Eduarda III. na francouzský trůn po tom, co o pár let dříve vymřela hlavní francouzská královská dynastie. Rovněž argumentovali problémy ve Flanderském hrabství, které sice bylo významným anglickým obchodním partnerem, ale francouzský král tam měl značný vliv, neboť flanderský hrabě byl leníkem francouzského panovníka. Zároveň Angličanům vadila francouzská podpora Skotska, které přitom bylo již delší dobu v konfliktu s anglickou monarchií. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Sluys se vybojovala 24. června roku 1340. Střetla se zde loďstva Anglie vedená králem Eduardem III. a Francie vedená admirály Hughem Quiéretem a Nicholasem Béhuchatem. Bitva skončila naprostou destrukci francouzského loďstva, přičemž oba francouzští admirálové v bitvě padli. Vzhledem k tomu se již král Eduard III. nemusel obávat invaze do Anglie, protože Francouzi již neměli prostředky, jak invazi provést. Bitva také rozhodla, že se stoletá válka bude odehrávat hlavně ve Francii. .. pokračovat ve čtení