Royal Banner of Stanisław II of Poland
Chorągiew królewska króla Zygmunta III Wazy.svg (od Orem).
Relevantní obrázky
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
-de.svg)
.svg)
Relevantní články
Rusko-turecká válka (1768–1774)Rusko-turecká válka z let 1768 až 1774 byl klíčový válečný konflikt z řady válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší, jehož výsledkem bylo definitivní připojení jižní Ukrajiny, Krymu a severozápadní části Předkavkazska k Rusku. Záminkou k válce na straně Ruska bylo získání přístupu k Černému moři, zatímco Turecko chtělo získat vliv na území Volyně a Podolí. Válce předcházela složitá mezinárodní situace v Evropě, kdy spolu vedly diplomatické spory Francie a Rusko a vnitropolitická krize v Polsku. .. pokračovat ve čtení
Polsko-litevská unie (1569–1795)Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě. Oficiálně vznikl uzavřením smlouvy mezi Korunou království polského a Litevským velkoknížectvím dne 12. srpna 1569 v Lublinu. Od roku 1791 do svého zániku v roce 1795 existovalo již jen ve značně zmenšeném územním rámci pod názvem Nejjasnější Republika polská (polsky Najjaśniejsza Rzeczpospolita Polska či jen Republika polská, teprve po roce 1967 vešla ve známost jako „Republika obou národů“. .. pokračovat ve čtení
Haličsko-vladiměřské královstvíHaličsko-vladiměřské království, též Království Haličské a Vladiměřské, zjednodušeně Rakouská Halič nebo jen Halič, byla korunní země habsburské monarchie, Rakouského císařství a později Rakouska-Uherska. Vzniklo v roce 1772 na základě prvního dělení Polska anexí jižní části polského území. Během třetího dělení Polska v roce 1795 bylo rozšířeno o Krakov a zbytek Malopolska a začleněno do Habsburské monarchie jako království, poté roku 1804 jako korunní země Rakouského císařství, a to až do roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo a celé území nakonec připadlo Druhé Polské republice. Dnes je rozděleno mezi Polsko a Ukrajinu. .. pokračovat ve čtení
Barská konfederaceBarská konfederace byl svaz polské šlechty, který vznikl v roce 1768 v Baru, tedy v pohraničním městě Ruské říše, jehož se v tom roce zmocnili vzbouření polští šlechtici. Cílem svazu bylo sesadit krále Stanislava II. Augusta Poniatowského a vymanit tak Polsko-litevskou unii z vlivu Ruska. Motivy konfederace byly i náboženské, šlo jí o obnovení hegemonie katolictví, což byla reakce na povolení nekatolických vyznání v Polsku roku 1767, k němuž došlo pod tlakem protestantských mocností a pravoslavného Ruska. .. pokračovat ve čtení
Varšavské knížectvíVaršavské knížectví či vévodství byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii. Hlavou knížectví byl král Saska, které patřilo do Rýnského spolku, patřícího pod protektorát Francie. .. pokračovat ve čtení
První dělení PolskaPrvní dělení Polska proběhlo v roce 1772 jako první ze tří dělení, která měla za následek zánik Polsko-litevské unie roku 1795. Zvyšující se moc ruské říše ohrožovala Pruské království i habsburskou monarchii a byla hlavním motivem prvního dělení Polska. .. pokračovat ve čtení
Pruské královstvíPruské království byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918. Během slezských válek a dělení Polska se podařilo pruským králům získat rozsáhlé území, které v dalších letech nadále rozšiřovali. Po Vídeňském kongresu se stalo součástí Německého spolku. Od roku 1871 do porážky Německa v první světové válce bylo Pruské království vůdčím státem Německého císařství, jehož bylo součástí. V rámci Německého císařství mělo Prusko zcela výjimečné postavení jak ve vedení, obyvatelstvu nebo rozloze. .. pokračovat ve čtení