Roza Robota (1921-1945)

Autor:

NeznámýUnknown author

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/19dca

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

257 x 399 Pixel (59364 Bytes)

Popis:

Roza Robota - příslušnice židovského protinacistického odboje a klíčová osobnost povstání Sonderkommanda ve vyhlazovacím táboře Auschwitz v říjnu 1944.

Komentář k Licence:

Tento soubor je volné dílo, protože podle čl. 3 zákona o autorském právu z 29. března 1926 a čl. 2 zákona o autorském právu z 10. července 1952 Polské republiky nejsou fotografie od polských fotografů (nebo fotografie poprvé vydané v Polsku nebo v Polsku a současně v zahraničí) zveřejněné bez jasného uvedení autorských práv před změnou zákona 23. května 1994 chráněny a považují se za public domain.

---

Toto dílo je ve Spojených státech amerických dílem volným (public domain), protože splňuje tři požadavky:

1. bylo poprvé zveřejněno mimo Spojené státy (a nebylo v následujících 30 dnech zveřejněno v USA),
2. bylo poprvé zveřejněno před 1. březnem 1989 bez autorskoprávní výhrady nebo před rokem 1964 bez obnovy autorskoprávní ochrany nebo předtím, než země původu navázala autorskoprávní vztahy se Spojenými státy,
3. bylo v zemi původu (Polsko) volným dílem k rozhodnému datu URAA (1. ledna 1996).

Licence:

Public domain

Credit:

"Roza ROBOTA (1921, Ciechanów – 5 Jan 1945). Reformatted and scaled in Photoshop by User:Poeticbent.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 15 Aug 2024 08:06:23 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Roza Robota byla účastnice židovského protinacistického odboje během druhé světové války, a to především ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, kam ji v roce 1942 deportovali z rodného severopolského města Ciechanów. Patřila mezi organizátory tajné operace, při níž se z muniční továrny do vyhlazovacího tábora pašoval střelný prach, který členové Sonderkommanda použili 7. října 1944 k židovskému povstání v táboře, při němž bylo mimo jiné zničeno jedno z tamních krematorií. Po rychlém potlačení vzpoury nacisté zahájili rozsáhlé vyšetřování, při němž gestapo odhalilo její podíl na celé akci. Po zatčení ji při výsleších mučili, aby vyzradila další židovské odbojáře. Nikoho ale neprozradila, a tak ji 6. ledna 1945, pouhé tři týdny před osvobozením tábora Rudou armádou, společně se třemi dalšími ženami popravili oběšením. .. pokračovat ve čtení