Rus-1015-1113

Autor:

Koryakov Yuri

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/51b25

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2202 x 2698 Pixel (1849627 Bytes)

Popis:

Kievan Rus in 1015-1113. Киевская Русь в 1015-1113 гг.

Половецкий город Шарукань показан у правого притока Северского Донца реки Донец (ныне Уды), в районе неуказанной реки Лопань.

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 2.5

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 26 Mar 2024 07:46:21 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Tmutarakaň (Тмутаракань) je bývalé město a archeologická lokalita na Tamaňském poloostrově v Rusku, nedaleko současného města Těmrjuk. Už v 6. století př. n. l. využili jeho strategické polohy Řekové, kteří zde založili obchodní stanici Hermonassa, jež později patřila ke střediskům Bosporské říše. Chazaři zde od 7. století vybudovali důležitou pevnost Tamatarchan, známou také jako Samkerc. Po pádu Chazarské říše koncem 10. století ovládla město Kyjevská Rus, Ipatěvská kronika ji zmiňuje jako majetek Vladimíra I. Jeho syn Mstislav Vladimírovič v Tmutarakani vybudoval kostel zasvěcený Theotokos. V dobách kumánských nájezdů byla Tmutarakaň oddělena od vlastního území Kyjevské Rusi a stala se de facto samostatným knížectvím pod byzantskou ochranou. Byla živým obchodním střediskem zaujímajícím rozlohu asi 35 hektarů a obydleným nejrůznějšími etniky, bohatla z těžby ropy a soli. Patřila také k centrům staroruské vzdělanosti: byl zde například nalezen kámen s nápisem, že kníže Gleb Svjatoslavič nechal v zimě 1068 změřit šířku Kerčského průlivu a vyšlo mu čtrnáct tisíc saženů. Ve 13. století město ovládlo Trapezuntské císařství a po něm Janovská republika, v dobách turko-mongolských nájezdů zdejší přístav ztratil na významu a město se postupně vylidnilo. Trosky města byly objeveny až v roce 1792. .. pokračovat ve čtení

Zavoločí je historická oblast 10. až 14. století v povodí Severní Dviny a Oněgy, za volokami spojující Oněžské jezero s Bílým jezerem a řekou Šeksnou. Ve středověku území oplývalo kožešinovými zvířaty a velkými nalezišti solí. Obyvatelé se věnovali především zemědělství, rybolovu a lovu kožešinové zvěře. S rozšiřováním území Novgorodské republiky se postupně měnila i země, která byla označována jako Zavoločí. Nejprve se takto označovala země nejblíže jezer, pak oblast kolem Vyčegdy a nakonec povodí Pečory. .. pokračovat ve čtení