Sapientia


Formát:
503 x 670 Pixel (158468 Bytes)
Popis:
Picture from Codex Gigas
Komentář k Licence:
Aby mohlo být dílo umístěno na Commons, musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu.
Licence:
Public domain
Credit:
  • Web of The Royal Library, National Library of Sweden (Full page image), cropped for usage here
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 30 Mar 2024 09:48:50 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R90009 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F051623-0206 / CC-BY-SA 3.0
(c) Sandik, CC BY 2.5

Relevantní články

Kniha Moudrosti

Kniha Moudrosti je jedna z deuterokanonických knih Starého zákona, která byla sepsána v 1. století př. n. l. pod vlivem antického mudrosloví. Zásadní je především koncept Moudrosti, jakožto zprostředkující bytosti mezi Bohem a světem. .. pokračovat ve čtení

Starověká židovská filozofie

Starověká židovská filozofie vznikla ze snahy zpřístupnit judaismus helénistickému prostředí, formovanému zejména řeckou filozofií. Byla tak přirozeným pokračováním předchozího kroku, jímž byl překlad Tanachu do řečtiny (Septuaginta). Bible sice samozřejmě používá koncepty, s nimiž pracuje také filozofie, od filozofie jako racionálního, metodicky zajištěného a systematického zkoumání skutečnosti se však zásadně liší tím, že vychází z Božího zjevení jako posledního zdroje pravdy. .. pokračovat ve čtení

Codex gigas

Codex gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex gigas, počeštěně Kodex gigas, nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible, švédsky Djävulsbibeln. Dále je, či dříve byla, také označována jako Codex giganteus, Liber pergrandis či Gigas librorum. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“. .. pokračovat ve čtení

Moudrost

Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností. Lidské společnosti moudrost vysoce cenily, ukládaly ji do přísloví, vyprávění i náboženských spisů a v mnoha kulturách se pokládá za ctnost. Thomas Hobbes v díle Základy filosofie státu a společnosti definuje moudrost jako „dokonalou znalost pravdy ve všech vědech jakýchkoli“. Ta podle něj povstává z „trvajících vzpomínek na věci, jako by pomocí řady jakýchsi určitých názvů, nemůže však nikterak býti dílem náhlého ostrovtipu, nýbrž dobře rozvažujícího rozumu, což souborným názvem nazýváme filosofií“. Sókratés před soudem o sobě říká, že „žádnou moudrost nemá, velkou ani malou“, a Platón vysvětluje, že z úcty k moudrosti, kterou si žádný smrtelník nemůže osobovat, si zvolil název „filosof“ – ten, který po moudrosti touží. Izraelský politik Abba Eban si prý stěžoval, že „lidé i národy jednají moudře, až když vyčerpali všechny ostatní možnosti“. .. pokračovat ve čtení

Dějiny Česka

Dějiny Česka jsou historií jak dnešní České republiky, tak států, které jí předcházely, a území, na kterém republika leží. Vzhledem k poloze ve střední Evropě se dějiny Česka z části prolínají především s dějinami Svaté říše římské, německými státy, s Rakouskem, Polskem a oblastí Uher. Od 16. století se pak dějiny českého národa v důsledku existence společného státu prolínají s dalšími státy Habsburské monarchie, v letech 1918–1992 se pak díky existenci Československa prolínají především s dějinami Slováků a Slovenska, od počátku 21. století pak s dějinami Evropské unie. .. pokračovat ve čtení

Umění středověku

Sochařství, architektura a další druhy umění středověku jsou tradičně vnímány jako umění historické epochy vymezující období mezi koncem starověku a antické civilizace a začátkem novověku, mezi pádem Západořímské říše v roce 476 a objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492, nebo také jako období vzniku a rozvoje románského slohu a gotiky. .. pokračovat ve čtení