Seljuk Empire locator map
- The capital of the Great Seljuk Empire is shown at Isfahan (Persia/Iran).
The borders of present-day countries are shown in gray.
The lighter colour in the top right represents Karakhanids.
- "In 1089, Malik Shah returned to the charge, occupied Bukhara, captured Sarakand, and imprisoned the Karakhanid Ahmed . . . whom he later reinstated as client-ruler. From that time forward, the Karakhanids who reigned in Bukhara and Samarkand did so as lieutenants of the Seljuk sultans. Transoxiana was now no more than a dependency of the Seljuk Empire."
(Grousset p. 147.) - Other areas such as the Danishmends are not shown separately.
- The locations of the Battle of Manzikert (1071) and the Battle of Dandanaqan (1040) are also shown.
Relevantní obrázky
Relevantní články
Seldžucká říšeVelká Seldžucká říše nebo běžně jen Seldžucká říše, přesněji Velký Seldžucký stát nebo krátce Seldžucký stát, byla ve středověku turko-perská muslimská monarchie založená kınıkským klanem Oghuzů, jehož příslušníci byli vyznavači sunnitského islámu. .. pokračovat ve čtení
Melik-šáh I.Melik-šáh I. celým jménem Muizz ad-Dunya wa ad-Din Jalal ad-Dawlah Hasan Malik-Shah ibn Muhammad byl třetím a nejvýznamnějším seldžuckým sultánem. Byl následovníkem svého otce Alp-Arslana a za jeho vlády dosáhla Seldžucké říše své největší rozlohy. S pomocí svého vezíra Nizam al-Mulka, kterým byl vychováván již od raného dětství, vládl až do své smrti otrávením v roce 1092. .. pokračovat ve čtení
Dějiny TureckaDějiny Turecka počínají již ve starověku, první příslušníci tureckého etnika se však usadili na území dnešního Turecka až po bitvě u Mantzikeru roku 1071. V průběhu následujících staletí zde turecké dynastie založily několik menších států, významnějšího postavení v prvních staletích turecké přítomnosti v Malé Asii dosáhl rúmský sultanát pod vládou dynastie Seldžuků. Po úpadku tohoto státního útvaru vznikl kolem roku 1299 v severozápadní Anatolii stát Osmanů, který se do 16. století přeměnil v prvořadou světovou velmoc a zůstal jí zhruba do let 1683 až 1699, kdy ztratil rozsáhlá území ve prospěch říše Habsburků. Následoval pomalý úpadek, během něhož Osmanská říše ztrácela další a další území, dokud nebyly její zbytky po prohře v první světové válce od roku 1923 přeměněny pod vedením Mustafa Kemala Atatürka na sekulární tureckou republiku, jíž je dodnes. Atatürk za své vlády provedl množství radikálních reforem s cílem modernizovat tureckou společnost. Po dlouhou dobu se v Turecku udržoval systém vlády jedné strany, až po roce 1945 započaly změny vedoucí k demokratizaci společnosti a od osmdesátých let i k liberalizaci hospodářství. .. pokračovat ve čtení
Byzantsko-seldžucké válkyByzantsko-seldžucké války byly sérií několika velkých bitev, které rozhodovaly poměr sil v oblasti Anatolie a Sýrie mezi Byzantskou říší a říší seldžuckých Turků. Turečtí nájezdníci pocházející ze stepí střední Asie používali taktiky podobné, jako kdysi Hunové útočící na Římskou říši kombinované s muslimskou zanícenou bojovností; v mnoha ohledech Seldžukové Byzanci zaujali místo muslimských rivalů Byzance, kteří s Byzancí bojovali od byzantsko-arabských válek započaté volenými, umajjovskými i abbásovskými chalífy v Levantě, severní Africe i Anatolii. .. pokračovat ve čtení
Křížové výpravyKřížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Dřívější definice historiků tyto výpravy omezovala pouze na výpravy k Jeruzalému, dnes se však význam kruciát přenesl na všechny papežem vyhlášené války proti nepřátelům křesťanstva. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci. .. pokračovat ve čtení