SiedlungsgebieteSchleswig-HolsteinText

Autor:

JulieMom

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/60cc2

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1260 x 1440 Pixel (159919 Bytes)

Popis:

Siedlungsgebiete im südlichen Jütland / Schleswig-Holstein von etwa 800 bis 1100, Quellen: 1) "Siedlungsgebiete vom 9. bis 11. Jahrhundert" in: Historischer Atlas Schleswig-Holstein vom Mittelalter bis 1867, Neumünster 2004. 2) Peter Ilsøe: Nordens Historie, København 1936; Anmerkung: Küstenlinie nur annähernd, Stand etwa frühe Neuzeit (mit Text)

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 18 Feb 2024 10:51:03 GMT

Relevantní obrázky

(c) Dirk Franke, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Takzvaná Selská republika Dithmarsche též česky zastarale Ditmarsy byla historickým, neoficiálním, de facto uznávaným polostátním útvarem, který se v období pozdního středověku a počátkem novověku rozkládal v nejsevernější oblasti Svaté říše římské, na západě území dnešní německé spolkové země Schleswig-Holstein. Jméno „Dithmarsche“ je odvozené od krajů s podmáčenou půdou: marší, které se v oblasti vyskytují. Vžitý a nepřesný název republika neznamená republikánské zřízení moderního nebo antického typu, ale středověkou selskou samosprávu, blížící se některým radikálnějším husitským společenstvím nebo středověkým švýcarským kantonům. Vznik selské polostátní samosprávy se většinou datuje do druhé poloviny 13. století a země zaujímala prakticky stejné území, jako dnešní zemský okres Dithmarsche, tedy asi 1400 km2, v prvních staletích existence ovšem zmenšené o původně nevysušené podmořské oblasti, tedy zhruba jen 900 km2. „Republika“, která byla formálně vždy lénem hambursko-brémských arcibiskupů, je známá především svým zavedením jakýchsi quasi-demokratických institucí vlády a také schopností nejméně po 200 let vojensky odolávat snahám okolních feudálních pánů o její podmanění. Stát definitivně zanikl roku 1559 po úspěšném tažení dánského a norského krále Frederika II. a jeho vévodských strýců: Adolfa Gottorpského a Johanna staršího Haderslebenského. .. pokračovat ve čtení