Silva Kaputikyan


Autor:
Tzolag Hovsepian
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2450 x 3687 Pixel (4869260 Bytes)
Popis:
The making of this file was supported by Wikimedia Armenia.
Komentář k Licence:
VRT Wikimedia

Toto dílo je svobodné a může ho kdokoli užívat pro jakýkoli účel. Pokud si přejete tento obsah užít, nemusíte žádat o svolení, pokud dodržíte všechny licenční požadavky uvedené na této stránce.

Wikimedia obdržela e-mail s potvrzením, že držitel autorských práv souhlasil se zveřejněním za podmínek uvedených na této stránce. Tuto zprávu zkontroloval člen VRTS a uložil ji v našem archivu svolení. Ke komunikaci mají přístup důvěryhodní dobrovolníci v záznamu #2016082810004042.

Pokud máte dotazy k archivované komunikaci, použijte prosím nástěnku VRT. Odkaz na záznam: https://ticket.wikimedia.org/otrs/index.pl?Action=AgentTicketZoom&TicketNumber=2016082810004042
Find other files from the same ticket: SDC query (SPARQL)

Licence:
Credit:
"Familiar Faces" album, Los Angeles, 2013, "Hay gir" publishing house
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Thu, 24 Oct 2024 00:40:25 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Arménská literatura

Arménská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána Armény nebo v arménštině. Na území Arménské vysočiny se ve starověku užívaly jazyky jako akkadština, chetitština, perština, syrština či řečtina. Vzestup arménštiny je datován do 5. století, kdy Mesrop Maštoc sestavil arménskou abecedu. K výrazným dílům předkřesťanské tvorby patří lidový epos Perská válka, složený ve 3. až 5. století. Mezi zavedením křesťanství ve 4. století a začátkem arabské nadvlády v 7. století panoval v Arménii první zlatý věk literatury, reprezentovaný například dějepiscem Movsesem Chorenacim. O arménském vzdoru v následných staletích pojednává lidový epos David Sasunský. V 10. století došlo k arménské renesanci a druhému velkému období rozkvětu. Největším autorem se stal Řehoř z Nareku, autor lyrického duchovního díla Kniha nářků. V 11. století začalo další období úpadku a vzdorování nájezdům, s jediným přežívajícím kulturním centrem v Kilíkii. Nositeli slovesnosti se stali potulní básníci ašúgové, mezi nimiž byl nejvýznamnějším Sajat Nova, žijící v 18. století. Od 16. století bylo území Arménie rozděleno na západní oblast a východní část. Část Arménů ze země odešla a literatura vznikala také v diaspoře, například v Itálii či Indii, později i Spojených státech amerických. .. pokračovat ve čtení