Battle of Lipan

Autor:

Luděk Marold

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/1854a

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3000 x 1870 Pixel (5292004 Bytes)

Popis:

Bitva u Lipan: Skupina táborských a sirotčích vojevůdců. Zobrazeni zde jsou Prokop Holý, Prokop Malý, Jan Roháč z Dubé a ozbrojenci Jana z Bergova. Výjev z Maroldova panoramatu bitvy u Lipan, jež bylo pořízeno pro Výstavu architektury a inženýrství, která se konala na Výstavišti v Praze Holešovicích v roce 1898.

Licence:

Public domain

Credit:

Publikace: Maroldovo panorama bitvy u Lipan

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 01 Apr 2024 13:56:09 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Maroldovo panoráma Bitva u Lipan je panoramatický obraz a vůbec největší obraz v Česku, který zachycuje historickou událost. Představuje bitvu u Lipan, která se odehrála 30. května 1434 poblíž středočeských Lipan. Obraz je 11 m vysoký, 95 m široký a roztažené plátno zabírá plochu 1 045 m². Autorem obrazu je Luděk Marold, spolupracovali další malíři. .. pokračovat ve čtení

Radikální husité byli krajními stoupenci učení Jana Husa, českého náboženského reformátora a kazatele, který byl označen za kacíře, exkomunikován z katolické církve a posléze upálen. Jeho smrt na hranici vyvolala v Čechách celonárodní protesty a volání po náboženské svobodě podle Husových představ. Husitské hnutí se postupně rozdělilo do dvou táborů: na umírněné kališníky a radikály, kteří zastávali mnohem radikálnější teologické i sociální názory. Radikálové se vyznačovali nesmlouvavostí vůči katolické církvi. Do této skupiny patřili hlavně chudí a nižší šlechta, neboli ti, kteří nevlastnili majetek, o který by v rámci plnění pražských artikulů mohli přijít. Radikální husité požadovali mnoho změn a byli ochotni zacházet až do krajností. To postupně vedlo k neshodám a konfliktům s ostatními husity. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Lipan se odehrála v neděli 30. května 1434 v lokalitě mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, která leží přibližně jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany. Vojáci utrakvisticko-katolické aliance v čele s Divišem Bořkem z Miletínka zde drtivě porazili polní vojska sirotčího a táborského svazu, tvořící páteř vojenských složek radikálního křídla husitského hnutí. V průběhu bojových operací zahynul i vůdce radikálů Prokop Holý, nejvlivnější husitský politik, na jehož vůli před rokem 1434 do značné míry závisel osud revolučních Čech. Porážka sesadila polní obce z postavení rozhodujícího politického činitele v zemi a umožnila umírněné straně uzavřít dohodu s císařem Zikmundem Lucemburským a legáty basilejského koncilu. Tím bitva předznamenala ukončení občanské války v zemích Koruny české. .. pokračovat ve čtení

Husitské války byly vojenské konflikty mezi husity a jejich domácími a zahraničními protivníky (katolíky) i mezi husitskými frakcemi navzájem, které probíhaly na českém území v letech 1419 až 1434 a ještě nějakou dobu poté. .. pokračovat ve čtení

Jan Roháč z Dubé, odjinud z Tehova a na Sionu byl čelní husitský hejtman a jeden z nejbližších straníků Jana Žižky. Zprávy o jeho životě jsou zcela nedostatečné, vycházet lze pouze z několika zmínek v soudobých kronikách nebo úředních listinách. Z těchto záznamů je patrné, že v průběhu husitských válek působil jako hejtman v Lomnici a Čáslavi a byl přítomen u řady významných mezníků revoluce. Po bitvě u Lipan se chopil velení táborské obce a stal se jedním z hlavních odpůrců kandidatury císaře Zikmunda Lucemburského na český trůn. Několik neúspěšných akcí v čele táborů jej však přimělo odejít z politického života a uchýlit se na hrad Sion, kde pokračoval v odboji proti královskému režimu. Zikmund Lucemburský počátkem roku 1437 svolal vojáky zemské hotovosti, kteří pod velením nejvyššího hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna jeho sídlo oblehli, po čtyřech měsících dobyli a Jana Roháče zajali (6. září). O dva dny později byl husitský hejtman přiveden do Prahy, kde byl po těžkém mučení společně se svými spolubojovníky oběšen. Dobytím Sionu a Roháčovou popravou skončily vlastní boje husitské revoluce. .. pokračovat ve čtení

Prokop Holý, později též známý jako Prokop Veliký, byl radikální husitský kněz, politik a vojevůdce, který se stal duchovním správcem táborské obce a neformální hlavou husitských Čech. O jeho mládí historické prameny prakticky nehovoří, známá je pouze skutečnost, že byl vychován u svého strýce, který byl bohatým pražským obchodníkem, a že patrně z jeho vůle dosáhl kněžského vysvěcení. Po vypuknutí husitské revoluce ideově následoval hejtmana Jana Žižku, po jehož smrti se postupně propracoval mezi přední husitské představitele. Od roku 1426 se v čele táboritů, a ve spolupráci s ostatními husitskými svazy, snažil získat většinu Čech pod husitskou kontrolu a kombinací diplomatického a vojenského nátlaku přinutil západní katolické představitele k jednání o programu čtyř pražských artikulů. V lednu až dubnu 1433 stál v čele delegace přizvané k rokování na basilejském koncilu, nicméně ještě v září téhož roku po roztržce před obleženou Plzní odešel ze své funkce u vojska a věnoval se pouze politické činnosti. Do čela ozbrojených sil husitského radikálního křídla se vrátil patrně v dubnu 1434. Zahynul na konci následujícího měsíce v bitvě u Lipan. .. pokračovat ve čtení