Slavnost Svantovítova: Když jsou bohové ve válce, pak je umění spásou


Autor:
Formát:
1500 x 1056 Pixel (963868 Bytes)
Popis:
The Celebration of Svantovit, Alphonse Mucha, 1912
Komentář k Licence:
Toto je věrná fotografická reprodukce původního dvourozměrného uměleckého díla. Ono dílo je samo volným dílem, a to z následujícího důvodu:
Public domain

Toto dílo je volné také v zemích, jejichž právní řád chrání majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti.


You must also include a United States public domain tag to indicate why this work is in the public domain in the United States. Note that a few countries have copyright terms longer than 70 years: Mexico has 100 years, Jamaica has 95 years, Colombia has 80 years, and Guatemala and Samoa have 75 years. This image may not be in the public domain in these countries, which moreover do not implement the rule of the shorter term. Honduras has a general copyright term of 75 years, but it does implement the rule of the shorter term. Copyright may extend on works created by French who died for France in World War II (more information), Russians who served in the Eastern Front of World War II (known as the Great Patriotic War in Russia) and posthumously rehabilitated victims of Soviet repressions (more information).

Oficiálním stanoviskem nadace Wikimedia Foundation je, že „věrné reprodukce dvourozměrných volných děl jsou také volné a opačná tvrzení jsou útokem na samotný koncept volných děl.“ Podrobnosti naleznete na stránce Commons:When to use the PD-Art tag.
Tato fotografická reprodukce se tedy také považuje za volné dílo. Uvědomte si, že v závislosti na místních zákonech může být další užití tohoto díla ve vaší jurisdikci zakázáno či omezeno. Vizte Commons:Reuse of PD-Art photographs.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 17 Feb 2024 08:57:33 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Pád Arkuna

Pád Arkuna je opera (zpěvohra) českého skladatele Zdeňka Fibicha na libreto české překladatelky a kritičky Anežky Schulzové. Sestává ze dvou dílů: Helga, jednoaktová „předehra opery Pád Arkuna“, a Dargun, „II. díl opery Pád Arkuna“ o třech jednáních. Poprvé byla provedena až po Fibichově smrti dne 9. listopadu 1900 v Národním divadle v Praze. .. pokračovat ve čtení

Slovanské náboženství

Slovanské nebo staroslovanské náboženství, běžně také slovanské pohanství apod., jsou tradičně užívaná označení pro původní náboženství Slovanů před jejich přijetím křesťanství. Slované byli polyteisté, uctívali více bohů. Kult se, kromě božstev, soustředil především na uctívání přírodních objektů jako byly posvátné stromy nebo prameny, nadpřirozených bytostí jako byly víly, duše předků a praktikování rituálů. Existují mimo jiné teorie, které zpochybňují výhradně polyteistický charakter slovanského náboženství, například že Slované vyznávali formu předetického dualismu, tedy víru v existenci boha dobra a boha zla ve vzájemné rovnováze, snad na základě íránských vlivů. Neexistují prameny, dokazující existenci uceleného panteonu bohů, zejména oblast Polabí se vyznačuje mocnými kmenovými kulty. Jediný historicky doložený panteon slovanských bohů byl v 9. století, kdy byl založen kyjevským knížetem Vladimírem. .. pokračovat ve čtení

Slovanská epopej

Slovanská epopej je cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, kterým malíř Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. Cyklus vznikal v letech 1912–1926 v ateliéru na zámku Zbiroh na zakázku od Charlese R. Crana. Mucha jednotlivě dokončované obrazy v průběhu let postupně podmínečně předával městu Praze. .. pokračovat ve čtení

Rujána

Rujána je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu. .. pokračovat ve čtení

Svantovít

Svantovít či Svantovit byl slovanský bůh uctívaný polabskými Slovany, resp. kmenem Ránů na Rujáně. Díky politickému vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů, dary mu přinášely kmeny od Vagrie po Pomořansko, dokonce i dánský král Sven III., ač byl křesťan, mu obětoval skvostnou číši. Jméno lze vykládat pravděpodobně jako kompozitum ze slov svętъ (mocný, silný) a koncovky –vit, tedy přibližně mocný pán. To může naznačovat, že původně nešlo o jméno boha, ale o přízvisko. Mohlo se tedy jednat o hypostazi či polabsko-slovanskou variantu Peruna, Svarožice či jiného boha. Později byl také uměle ztotožňován s křesťanským sv. Vítem. .. pokračovat ve čtení