Solidus-Heraclius-sb0764
Relevantní obrázky
.PNG)
.svg)
.svg)
.png)
.png){kind=spacer}
.png)
Relevantní články
Konstantin III.Konstantin III., původním jménem Herakleios Konstantin, byl byzantský císař vládnoucí od února do května roku 641. Jeho otcem byl císař Herakleios, matkou první Herakleiova manželka Eudokia, dcera Rogova. Konstantin měl mladšího bratra Heraklona, jehož matkou byla druhá Herakleiova manželka Martina, a několik dalších sourozenců. .. pokračovat ve čtení
HeraklonasHeraklonas či Herakleonas byl byzantský císař vládnoucí od února do září roku 641. Jeho otcem byl císař Herakleios, matkou Martina, druhá Herakleiova manželka. Nevlastním Heraklonovým bratrem byl císař Konstantin III. .. pokračovat ve čtení
HerakleiosHerakleios byl byzantský císař v letech 610 až 641. Převratné období jeho panování, vyznačující se dlouhodobými válečnými konflikty, bývá některými badateli považováno za definitivní završení epochy pozdní antiky, a proto je někdy vnímán jako první středověký vládce byzantské říše. .. pokračovat ve čtení
Římsko-perské válkyŘímsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp. Východořímskou říší a Novoperskou (Sásánovskou) říší, které v období vymezeném počátkem 3. století a první polovinou 7. století představovaly dominantní mocnosti Středomoří a Středního východu. Zahraničněpolitické vztahy mezi těmito pozdněantickými státy nabývaly převážně konfrontačního rázu, ačkoli se vyskytly i dlouhodobější fáze mírové koexistence, obzvláště v 5. století. .. pokračovat ve čtení
Byzantská říše v době HerakleiovcůObdobí vlády Herakleiovců trvalo od roku 610 do roku 711. Začalo nástupem Herakleia, zakladatele dynastie Herakleiovců, do čela byzantské říše, když svrhl dosavadního císaře Foku. Záhy po získání moci se vnitropolitická krize říše, počínající již za Fokovy vlády, dále prohloubila, čehož využili perští Sásánovci a do roku 619 ovládli většinu byzantských východních provincií. Již o tři roky později ale započala byzantská protiofenzíva. Zatímco císař podnikal tažení na východě, odhodlali se Peršané spolu s Avary k útoku na Konstantinopol, který ale roku 626 ztroskotal. Porážka u hlavního byzantského města znamenala silné oslabení avarského kmenového svazu a dolehla též na říši Sásánovců, kde začala vrcholit vnitřní krize, jež vyústila v zavraždění krále Husreva II. Jeho syn Kavád Šéroé pak uzavřel s Byzancí mírovou smlouvu, díky níž císař získal zpět všechna ztracená území. Ne však nadlouho, protože o několik let později na Byzanc zaútočili Arabové, kteří se několik let předtím sjednotili pod zástavou nového monotesitického náboženství islámu, a během krátké doby tyto provincie dobyli pro sebe. Hranice mezi byzantskou říší a nově vzniklým arabským státem zvaným chalífát se ustálila na pomezí Malé Asie, skrz něž v následujících letech muslimové podnikali časté nájezdy na byzantské území. Loupeživé přepady opakující se téměř každý rok byly jedním z důvodů, proč se byzantská správa v rámci nově vzniklých administrativních jednotek reformovala a militarizovala, což umožnilo efektivnější obranu. Tyto provincie vešly ve známost pod jménem themata. .. pokračovat ve čtení
Byzantská říšeByzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše, historiky nazývána jako Východořímská říše ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří. Vznikla roku 395 našeho letopočtu rozdělením Římské říše a zanikla roku 1453 dobytím Konstantinopole Osmanskými Turky. .. pokračovat ve čtení