Sprachen in Schlesien 1905 06

Autor:

Furfur

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7e2f0

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1235 x 800 Pixel (199007 Bytes)

Popis:

Language situation in the Province of Silesia in 1905/06 according to the Prussian statitics, published in: Leszek Belzyt: Sprachliche Minderheiten im preußischen Staat 1815-1914: Die preußische Sprachenstatistik in Bearbeitung und Kommentar. Verlag Herder-Institut, Marburg 1998.

 

German language

 

Polish language

 

Czech language

 

Sorbian language

 

Bilingual

 

Other langugages

(The area of the circles corresponds to the number of inhabitants.)

Komentář k Licence:

Já, držitel autorských práv k tomuto dílu, ho tímto zveřejňuji za podmínek následující licence:

Licence:

CC BY-SA 2.5

Credit:

• Tento soubor byl odvozen z: Schlesien Verwaltungsgliederung 1905.svg
  

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 20 Mar 2024 16:02:35 GMT

Relevantní obrázky

(c) Arro / fotopolska.eu, CC BY-SA 3.0

(c) Kirk, CC BY-SA 3.0

(c) Jonny84, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Plebiscit v Horním Slezsku byl jeden ze tří územních plebiscitů nařízených Versailleskou smlouvou. Konal se 20. března 1921 ve východní části pruské provincie Slezsko. Předmětem hlasování bylo, zda má být region připojen k Polsku anebo zůstat součástí Německa. Pro první možnost se vyslovilo 40,4 % hlasujících, pro druhou 59,6 %, přičemž Polsko podpořily zejména venkovské oblasti na jihovýchodě plebiscitního území, zatímco Německo západ, sever a prakticky všechna města. Na základě výsledků došlo k vypracování Mezispojeneckou vládní a plebiscitní komisí Horního Slezska dvou alternativních návrhů na rozdělení sporného území mezi oba státy, z nichž nakonec nebyl prosazen ani jeden, a to vzhledem k vypuknutí Třetího hornoslezského povstání. Nakonec o budoucnosti Horního Slezska rozhodla Rada Společnosti národů: s platností od června 1922 byla vytyčena hraniční čára, která kompromisně rozdělila průmyslovou oblast, jež představovala jádro konfliktu, ale neodpovídala výsledkům plebiscitu. .. pokračovat ve čtení

Hornoslezská povstání je označení tři ozbrojených střetů, které se odehrály v letech 1919–1921 v části Horního Slezska mezi propolskými povstalci a příslušníky německých paramilitantních jednotek podporovaných státními orgány Výmarské republiky. .. pokračovat ve čtení

Horní Slezsko je jihovýchodní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Dolního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí. .. pokračovat ve čtení

Slezsko je historická země ve střední Evropě. Rozkládá se převážně v povodí horní a střední Odry na sever od Beskyd a pohoří Krkonošsko-jesenické subprovincie. Přesné určení hranic Slezska vychází z podoby středověkého Slezského knížectví a vratislavského biskupství a také pruské provincie Slezsko a stejnojmenné rakouské korunní země. V současnosti patří většina země Polsku, malý jihovýchodní díl je součástí České republiky a okrajová území na západě zasahují i do Německa. .. pokračovat ve čtení

Slezané je označení obyvatel historické země Slezsko. Používá se v několika různých významech:příslušníci slezské národnosti, k níž se v roce 2021 v České republice hlásilo 12 451 obyvatel jako k jediné národnosti a celkem 31 301 obyvatel a dále 585 700 obyvatel Polska převážně v Horním Slezsku osoby mluvící slezským jazykem, západoslovanskou řečí se sporným statusem rozšířenou v Horním Slezsku v historickém kontextu příslušníci etnických skupin slovanského původu v Horním a okrajově i Dolním Slezsku považovaní tradičně za součást polského národa němečtí Slezané (Schlesier), jichž většina byla po druhé světové válce odsunuta obecně všichni obyvatelé Slezska, případně jen Horního Slezska, nehledě na jazykovou a národnostní příslušnost .. pokračovat ve čtení