Squatina david (10.5281-zenodo.5806692) Figure 9a

Autor:

[Photo: D.R. Robertson] Long, D.J., Ebert, D.A., Tavera, J., Acero P., A. & Robertson, D.R. (2021) Squatina mapama n. sp., a new cryptic species of angel shark (Elasmobranchii: Squatinidae) from the southwestern Caribbean Sea. Journal of the Ocean Science Foundation, 38, 113–130.

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/d5967

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1805 x 1052 Pixel (1082247 Bytes)

Popis:

Figure 9a. Squatina david, fresh specimen, immature female 503 mm TL, USNM 400759, Caribbean Panama.

Komentář k Licence:

Tento soubor podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 4.0 International.

Dílo smíte:

• šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
• upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech

Za těchto podmínek:

• uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.

https://creativecommons.org/licenses/by/4.0CC BY 4.0 Creative Commons Attribution 4.0 truetrue

Licence:

CC BY 4.0

Credit:

https://doi.org/10.5281/zenodo.5806693

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 10 Jul 2024 08:17:07 GMT

Relevantní obrázky

(c) Stefan Kühn, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Žraloci (Selachii) představují takřka výhradně mořskou skupinu příčnoústých paryb, pro kterou je charakteristické vřetenovité či válcovité, vzácně u některých skupin zploštělé tělo, heterocerkní ocasní ploutev, 5 či výjimečně až 7 žaberních štěrbin po stranách hlavy a prsní ploutve, které nejsou srostlé s hlavou. Dále mají typicky dvě hřbetní ploutve, jednu ploutev řitní a kromě zmíněných prsních ještě párové břišní ploutve. Jako ostatní paryby mají vnitřní oplození : samci se vyznačují modifikovanými břišními ploutvemi, které fungují jako pářicí orgán. Většina žraloků po dlouhém období březosti rodí dobře vyvinutá a relativně velká živá mláďata, někteří žraloci kladou velká vejce s pevným pouzdrem. Další znaky, které jsou pro žraloky typické, ale sdílejí je i s rejnoky, případně v různé míře i s chimérami, jsou plakoidní šupiny na povrchu těla, redukovaná chrupavčitá kostra, horní čelist tvořená netradičně kostí zvanou palatoquadratum nebo zuby, které v řadách postupně dorůstají směrem vpřed k okraji čelisti. .. pokračovat ve čtení