Sternberkove right arms

Autor:

Michelangelo2204

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/508eb

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

744 x 1052 Pixel (478999 Bytes)

Popis:

Coat of Arms of the old Bohemian noble family " ze Šternberka ", counts of Sternberg. Right arms, with right crest

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 13 Mar 2024 09:54:41 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Perchta ze Šternberka byla česká šlechtična z rodu pánů z Kravař, jenž se díky sňatku s Petrem Konopišťským ze Šternberka stala členkou rodu Šternberků, uváděná sídlem na hradě Konopišti. Po smrti manžela v bitvě pod Vyšehradem pak přestoupila k husitské víře a nepřímo též zasáhla do závěrečné fáze husitských válek. .. pokračovat ve čtení

Šternberkové jsou starý moravský a český šlechtický rod. První zmínky pocházejí z 12. století, rod si udržel významné společenské postavení až do 20. století. Jako první předek rodu se uvádí Diviš z Divišova připomínaný v polovině 12. století jako přítel a rádce knížete Soběslava. Další prokazatelné zprávy pocházejí ze 13. století, zatímco osobnost Jaroslava ze Šternberka je kronikářskou fikcí ze 16. století. Legenda o Jaroslavovi jako vítězi nad Tatary v roce 1241 byla zdůrazňována především v době romantismu. V polovině 13. století byla založena dvě hlavní rodová sídla, hrad Český Šternberk na Sázavě a Šternberk na severní Moravě. Z těchto hradů vzešly dvě hlavní rodové větve, česká a moravská. Z linie moravských Šternberků pocházelo několik významných osobností na vysokých církevních postech, kromě Šternberka jim patřily další majetky na severní Moravě (Zábřeh) a v oblastí Hostýnských vrchů. .. pokračovat ve čtení

Českou šlechtou se rozumí feudální společenská vrstva, tj. nižší a vyšší (vysoká) šlechta na území Českého království respektive zemí Koruny české, zvláště v Čechách a na Moravě a v širším pojetí i ve Slezsku a Lužici. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Podůlšan či též bitva u Opatovic byla v počáteční fázi husitských válek menším válečným střetem mezi oddíly katolických obránců Opatovického kláštera pod velením Aleše ze Šternberka loajálními římskému císaři a českému králi Zikmundovi Lucemburskému a jednotkami husitských radikálů vedenými hejtmanem Lukášem z husitského města Hradec Králové. Odehrála se v neděli 15., nebo 22. března 1421 v okolí obce Podůlšany nedaleko Hradce Králové ve východních Čechách a skončila vítězstvím katolického vojska nad výpravou husitů, díky němuž bylo obléhání nedalekého opevněného Opatovického kláštera zmařeno. .. pokračovat ve čtení

Zdeněk ze Šternberka může být:Zdeněk ze Šternberka – syn moravského zemského hejtmana Štěpána ze Šternberka Zdeněk ze Šternberka a Zábřehu – moravský šlechtic Zdeněk ze Šternberka na Lukově – moravský šlechtic Zdeněk ze Šternberka – syn Jaroslava ze Šternberka Zdeněk Konopišťský ze Šternberka – český šlechtic, nejvyšší hejtman, nejvyšší purkrabí a královský diplomat Zdeněk mladší ze Šternberka – syn Jana ze Šternberka Zdeněk VI. ze Šternberka († 1575) – císařský rada a český místodržící Zdeněk ze Šternberka († 1617) – syn Jana ze Šternberka († 1595) Zdeněk ze Šternberka (1813–1900) – c. k. komoří (1837), čestný rytíř Maltézského řádu, majitel velkostatků Březina, Český Šternberk a Jemniště Zdeněk ze Šternberka (1885–1899) – syn Filipa ze Šternberka (1852–1924) Zdeněk Sternberg (1923–2021) – od roku 1965 hlava českošternberské linie rodu, od 90. let 20. století majitel hradu Český Šternberk a zámku Březina .. pokračovat ve čtení

Bitva u Slušovic byla válečným střetem mezi husitskými oddíly Bočka z Poděbrad a katolickým vojskem olomouckého biskupa Jana XII. Železného a Jiříka ze Šternberka a Lukova v rámci husitských válek na Moravě. Odehrála se roku 1424 v okolí Slušovic, nejspíše ve směru od města k Želechovicím, na jihovýchodní Moravě a skončila vítězstvím katolického vojska a zahnáním husitů do Vizovic a na hrad Brumov. Bitva není spolehlivě doložena historickými prameny. .. pokračovat ve čtení