Strait tiran 83

Autor:

"The following maps were produced by the U.S. Central Intelligence Agency, unless otherwise indicated."

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/2f14

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

996 x 1264 Pixel (203108 Bytes)

Popis:

Strait of Tiran between Gulf of Aqaba and Red Sea

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

Tento obrázek je dílem zaměstnance Central Intelligence Agency pořízeným nebo vytvořeným během výkonu úředních povinností. Jako dílo vlády USA je tento obrázek nebo médium volným dílem. čeština ∙ Deutsch ∙ eesti ∙ English ∙ español ∙ français ∙ italiano ∙ português ∙ polski ∙ sicilianu ∙ slovenščina ∙ suomi ∙ Tiếng Việt ∙ български ∙ македонски ∙ русский ∙ українська ∙ বাংলা ∙ മലയാളം ∙ 한국어 ∙ 日本語 ∙ 中文 ∙ 中文（简体） ∙ 中文（繁體） ∙ العربية ∙ پښتو ∙ +/−

Licence:

Public domain

Credit:

http://www.lib.utexas.edu/maps/middle_east_and_asia/strait_tiran_83.jpg

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 05 Feb 2024 00:29:09 GMT

Relevantní obrázky

(c) יהושוע נוימן, CC BY 2.5

(c) ארכיון שדה ורבורג, CC BY 2.5

(c) I, Chrumps, CC BY 3.0

(c) Cestrada, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Tiránský průliv nebo též Tiránská úžina je úzký, 13 km široký průliv mezi jižním okrajem Sinaje, jenž patří Egyptu, a severozápadním rohem Arabského poloostrova, jenž patří Saúdské Arábii. Tento průliv je jedinou cestou spojující Rudé moře a Akabský záliv, kterou mohou proplouvat větší lodě. U jižního vstupu do průlivu se nacházejí dva neobydlené ostrovy, Tirán a Sanáfír, které spolu s rozsáhlými korálovými útesy dále zužují koridor pro velkou lodní dopravu na cca 5 km – to je vlastní Tiránský průliv či úžina, zhruba 73–290 m hluboký. Menší lodě ještě mohou proplout koridorem mezi severními břehy obou ostrovů a Arabským poloostrovem, kde je plavební kanál o největší hloubce kolem 16 m. .. pokračovat ve čtení

Suezská krize v roce 1956 (říjen–listopad) byla krize, z níž se později vyvinul ozbrojený konflikt mezi Egyptem na jedné straně a aliancí Velké Británie, Francie a Izraele na straně druhé. Hlavní spor byl o kontrolu nad strategicky důležitým Suezským průplavem. Výsledkem bylo oslabení vlivu evropských mocností, posílení egyptské pozice a zvýšení vlivu Sovětského svazu na Blízkém východě. Pod záminkou, že Egypt toleruje ozbrojené akce z Pásma Gazy, Izrael zahájil 29. října invazi. Francie a Velká Británie oběma stranám daly ultimátum, které egyptský prezident Násir odmítl. 31. října začaly francouzské a britské bombardéry útočit na egyptská letiště. Mezitím se jejich námořní síly 5. a 6. listopadu přesunuly z Malty a Kypru do Port Saidu a Port Fuádu a s pomocí parašutistů obsadily průplavní pásmo. .. pokračovat ve čtení

Šestidenní válka z 5.–10. června 1967 bylo vojenské střetnutí mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska. Jednotkami mimo to přispěl Irák, Saúdská Arábie, Súdán, Tunisko, Maroko a Alžírsko. Válka propukla 5. června úderem izraelského letectva proti leteckým základnám Egypta a skončila 10. června, kdy Izrael ukončil bojové akce. Arabská koalice v ní utrpěla zdrcující porážku – Egypt ztratil Gazu a celý Sinaj, Jordánsko Východní Jeruzalém a celý Západní břeh Jordánu a Sýrie Golanské výšiny. Výsledek války ovlivnil geopolitiku regionu až dodnes. .. pokračovat ve čtení