Studio Andreotti foto De Gasperi


Autor:
LaPresse
Formát:
980 x 715 Pixel (144800 Bytes)
Popis:
Giulio Andreotti nel suo studio a Roma, con una foto di Alcide De Gasperi, negli anni Cinquanta
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 07 Jan 2025 18:43:24 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Šedá eminence

Šedá eminence, často užíváno též ve francouzské podobě Éminence grise, je tradiční označení osoby, která má neformální vliv na rozhodování, aniž by měla nějakou významnou funkci. Obvykle má vliv na rozhodování politiků, ale může jít i o rozhodování v jakékoli jiné organizaci či skupině. Šedá eminence může mít pozici například poradce, ale její postavení nemusí být nijak formalizováno a může být pouhým důvěrníkem, přítelem, „našeptávačem“ vlivné osoby. Jejich vztah může být založen na osobních sympatiích, příbuzenství, někdy na nějakém duchovním vlivu, na ekonomické závislosti, informační závislosti nebo na milostné vášni - to bylo zejména v minulosti typické pro ženy, které povětšinou nemohly zastávat mocenské posty, a tak uplatňovaly vliv na mocné muže skrze jejich emocionální vazbu na ně. V politických kruzích se tak často označuje rovněž osoba, jejíž formální postavení neodpovídá jejímu silnému reálnému vlivu, jenž je založen na charismatu, pověsti, nebo zásluhách - může to být kupříkladu bývalý předseda politické strany, který je již jen řadovým poslancem nebo dokonce jen straníkem, ale jeho slovo se dále bere v potaz. Jako první si tento titul vysloužil François-Joseph Le Clerc du Tremblay, který byl pravou rukou kardinála Richelieu. Richelieumu se říkalo „rudá eminence“ podle barvy jeho kardinálského roucha. Jeho našeptávač, kapucínský mnich Tremblay, naopak chodil v otrhaných špinavých šatech béžové barvy, a tak se mu začalo říkat ironicky „eminence šedá“. .. pokračovat ve čtení