Sudetendeutsche

Autor:

Fext

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/7c78

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1224 x 719 Pixel (103461 Bytes)

Popis:

Procentní podíl německého obyvatelstva v soudních okresech podle sčítání lidu roku 1930

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo, Statistický lexikon obcí v Republice československé I. Země česká (Praha, 1934), Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská (Praha, 1935)

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Fri, 08 Mar 2024 13:46:40 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1970-005-28 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1986-042-14 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 121-0016 / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Sudetští Němci nebo Sudetoněmci je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20. století německými nacionalisty v severozápadním pohraničí Čech. Ti tento pojem vztahovali na německé obyvatelstvo, žijící už od středověku na pohraničním území, označovaném jako Sudety. V běžném laickém diskurzu je označení „sudetští Němci“ někdy chybně zaměňováno s termínem „čeští Němci“. .. pokračovat ve čtení

Čeští, moravští a slezští Němci, často jen zkráceně čeští Němci, je hromadné označení pro německojazyčné obyvatelstvo zemí Koruny české. Teprve od 20. století se jako synonymum chybně objevuje i termín sudetští Němci (Sudetendeutsche), který lze ve skutečnosti vztáhnout jen na část českých Němců. Podobně chybně je někdy pro celé pohraniční území, osídlené německým etnikem, používáno označení Sudety. .. pokračovat ve čtení

Němci v Československu je označení německé menšiny, která žila uvnitř státních hranic od vyhlášení československého státu v roce 1918, dle definice ve smlouvě ze Saint-Germain z roku 1920 do odsunu většiny německého obyvatelstva po druhé světové válce, respektive do rozpadu Československa roku 1992. .. pokračovat ve čtení

V oficiálních dobových dokumentech uváděné Národnostní složení první Československé republiky vycházelo z teorie jednoho československého národa, tak jak byla v roce 1920 stvrzena i ústavou první československé republiky. Nejpočetnější národnostní menšinou byli Němci a zejména na Slovensku pak Maďaři. Slovenský národ za menšinu považován nebyl. .. pokračovat ve čtení

Runcimanova mise do Československa byla iniciativou britské vlády, zaměřenou na vyřešení mezinárodní krize v létě roku 1938, hrozící vypuknutím války v Evropě. Mise vedená bývalým britským ministrem lordem Runcimanem měla za úkol zprostředkovat jednání mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou (SdP), která reprezentovala radikalizovanou německou menšinu. Britská mise působila na území Československa během pozdního léta 1938 a svou závěrečnou zprávu vydala v září, krátce před zahájením Mnichovské konference. .. pokračovat ve čtení

Osídlování pohraničí byl největší přesun obyvatelstva vnitrozemského charakteru v českých dějinách, který probíhal v letech 1945 až 1952. Migrace měla za následek především sociální změny, které jsou v menší míře patrné i v současnosti, ale také změny demografické či hospodářské. Osídlování pohraničí se odehrávalo časově i organizačně současně s odsunem německé národnosti z Československa. Celá akce osídlování se realizovala na základě schválených tzv. Benešových dekretů. Cílem osídlování pohraničí bylo vytvořit zde prosperující oblast se vzkvétajícím zemědělstvím a průmyslem. .. pokračovat ve čtení