Surtseyan Eruption-numbers
Vlastní dílo.
- Inspired by the document about volcanism from the Portail sur la prévention des risques majeurs (web portal about the prevention of the major risks) of the Ministère français de l’Ecologie, du Développement et de l’Aménagement durables (french Minister of the Ecology, Environment and Sustainable Development).
- Inspired from the photograph Image:Surtsey eruption 2.jpg.
Relevantní obrázky
Relevantní články
Surtseyská erupceSurtseyská erupce je typ sopečného výbuchu, který probíhá v mělkých mořích či jezerech. Název dostal podle ostrova Surtsey u jižního pobřeží Islandu, jenž v roce 1963 vznikl právě tímto specifickým druhem erupce. .. pokračovat ve čtení
Sopečná erupceSopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa. Je vyvolávána tlakem sopečných plynů uvolňujících se z magmatu během výstupu. Erupce nastane, pokud celkový tlak uvolněných sopečných plynů dosáhne meze, kdy je jimi generované tlakové napětí schopné prorazit nadložní vrstvy. Během erupce je pak magma vyvrhováno pod tlakem na povrch, přičemž se do atmosféry uvolní sopečné plyny. .. pokračovat ve čtení
KrakatoaKrakatoa je název pro aktivní sopku a vulkanickou kalderu v Sundském průlivu, mezi indonéskými ostrovy Jáva a Sumatra. Vznikla sebezničením stejnojmenného ostrova při nechvalně proslulé katastrofální erupci roku 1883, kterou doprovázely obří pyroklastické proudy a čtyřicetimetrové tsunami. Celkem v oblasti zemřelo více než 36 000 lidí. Na stejném místě se vulkanickými pochody časem vynořil nový sopečný ostrov, Anak Krakatoa. Vzniklý kužel se při erupci 22. prosince 2018 sesunul a způsobené tsunami zabilo na pobřeží průlivu přes 400 lidí. Celková výška ostrova se snížila na 113 metrů. .. pokračovat ve čtení
SopkaSopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru. Samotný termín sopka je často používán pro označení tělesa ve tvaru kuželovité hory, nicméně jsou známy i druhy sopek, které žádný kužel nevytváří. Tvar je především závislý na složení magmatu, charakteru a intenzitě sopečné erupce. Na Zemi se sopky nejčastěji vyskytují podél okrajů tektonických desek a nad tzv. horkými skvrnami, situovanými mimo tyto okraje, což vysvětluje teorie o deskové tektonice. Jinými formami jsou například bahenní sopky nebo kryovulkány, vyskytující se na některých měsíců sluneční soustavy: Europa, Enceladus, Triton, Titan. Věda, zkoumající sopečnou činnost, se nazývá vulkanologie. .. pokračovat ve čtení