Sweden-Flag-1562

Autor:

Původní dílo:

Odengatan

 

Vektory:

Kjoonlee

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/a7f1

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

700 x 350 Pixel (658 Bytes)

Popis:

Swallow-tailed flag used between the reign of Gustav I of Sweden until c. 1650, when it was succeeded by a triple-tailed flag.

Licence:

Public domain

Credit:

Vlastní tvorba založená na: Sweden-Flag-1562.png od Odengatan

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 09 Mar 2024 22:52:43 GMT

Relevantní obrázky

(c) Göteborgs konstmuseum (Gothenburg Museum of Art). Photo: Hossein Sehatlou, CC BY 4.0

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de

(c) Petri Krohn, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Švédské království byl od roku 1523 samostatný státní útvar v severní Evropě, kdy se králem stal Gustav I. Vasa. Dynastie Vásovců vládla do roku 1521, od roku 1611 dosahuje Švédsko velmocenského postavení, zejména za vlády krále Gustava Adolfa, který dovedl Švédy k značným úspěchům v třicetileté válce, ale nakonec padl v bitvě u Lützenu roku 1632. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Lützenu se odehrála mezi císařskými vojsky pod vedením Albrechta z Valdštejna a švédskými a saskými vojsky pod vedením krále Gustava II. Adolfa. Skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl. Boje se na obou stranách účastnili vojáci českého původu. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Werbenu byla bitvou třicetileté války, která byla svedena 22. července respektive 1. srpna 1631 mezi Švédským impériem a Svatou říší římskou. Švédové disponovali asi 16 000 muži pod vedením Gustava II. Adolfa, zatímco císařští měli asi 23 000 mužů pod vedením polního maršála, hraběte Tillyho. Tillyho vojáci zaútočili na Gustavova opevnění před městem Werben, ale švédské dělostřelectvo a jízda pod velením Wolfa Heinricha von Baudissin je přinutila k ústupu. Útok byl o několik dní později zopakován, ale s obdobným výsledkem. Tilly poté, co utrpěl ztráty asi 6 000 mužů své síly stáhl. .. pokračovat ve čtení

Gustav byl švédský princ, syn Erika XIV. a Karin Månsdotter. .. pokračovat ve čtení

Bitva u Breitenfeldu se odehrála 17. září 1631 několik kilometrů severně od Lipska. Na jedné straně stála vojska Katolické ligy pod velením Jana Tserclaese Tillyho, na straně druhé vojska švédská, saská a německých protestantů pod velením švédského krále Gustava II. Adolfa. Bitva skončila drtivou porážkou vojsk Katolické ligy. .. pokračovat ve čtení

Obléhání Jihlavy roku 1647 spočívalo v úspěšném obléhacím pokusu císařské armády pod vedením generálů Jana Kryštofa z Puchheimu a Jeana-Louise Raduita de Souches s podporou Innocentia Contiho dobýt město Jihlavu na česko-moravském pomezí, obsazenou Švédskou armádou pod velením plukovníka Samuela Österlinga, trvající od 1. září do 8. prosince 1647 v pozdní fázi třicetileté války. Akce, které předcházela pětitýdenní blokáda města, byla součástí snah císařského vojska vytlačit z území monarchie švédská vojska, následně ukončených na podzim roku 1648 podepsáním Vestfálského míru. Obléhání rovněž patří pak k nejkrvavějším a nejdéle trvajícím obléhacím akcím v českých zemích v rámci celé třicetileté války. .. pokračovat ve čtení

Švédské obležení Prahy bylo poslední střetnutí třicetileté války, které se odehrálo v roce 1648, když se švédská vojska operující v Čechách pokoušela obsadit Prahu. Švédské armádě generála Jana Kryštofa Königsmarcka se za pomoci přeběhlého císařského důstojníka Arnošta z Ottowaldu podařilo obsadit Malou Stranu a Pražský hrad již 26. července. Na pravém břehu Vltavy se však obyvatelé Starého a Nového Města pražského připravovali na obranu a ve dnech 31. července až 1. listopadu úspěšně odolávali útokům švédských armád. .. pokračovat ve čtení