Syriac Sertâ book script
Hermologion: Heirmos 705-709, Melchite Use. MS in Syriac on paper, 2 ff., 20x14 cm, 16 lines in Syriac Sertâ book script, knotwork decorated headpiece, marginal drawings of roundels, interlace patterns, etc. in black and red. From the Monastery of St Catherine, Mt Sinai.
Elizabeth G. Sørenssen & Jingru Høivik: photography and formatting.
Relevantní obrázky
Relevantní články
Syrské písmo (varianta estrangelo)Estrangelo (ܐܣܛܪܢܓܠܐ) je původní syrské písmo z něhož se vyvinula minimálně dvě další: (nestoriánské východosyrské, a jakobitské, západosyrské, zvané serto. Patří do rodiny semitských písem, lineární spojná forma písma aramejského. Jméno estrangelo pochází snad z arabského satr andžilijí. Vzniklo patrně v Edesse, podle Č. Loukotky z písma palmyrského. Písmo syrských křesťanských autorů zejména v období 3.–7. stol. křesťanského letopočtu. .. pokračovat ve čtení
Syrské písmoSyrština je literárním jazykem křesťanů severní Sýrie a Mezopotamie. Spolu s jazykem babylonského Talmudu a mandejštinou představují východoaramejskou větev semitských jazyků. .. pokračovat ve čtení
AramejštinaAramejština je jeden ze semitských jazyků. Ve staré formě (staroaramejština) byla asi v 15. století př. n. l. používána kočovnými Aramejci. V 6.–5. století př. n. l. se stala úředním jazykem perské říše. Svého času to byl velmi významný jazyk, nejen na Blízkém východě. V aramejštině jsou psány některé části Bible, aramejsky mluvil Ježíš Kristus. Aramejština, která se vyvinula z jednoho ze západosemitských dialektů, začala asi v 7. století př. Kr. postupně vytlačovat hebrejštinu jako dorozumívací jazyk a byla v době Ježíšově národním jazykem. Užívalo se ho k významným mezinárodním obchodům. K náboženským obřadům se však aramejština téměř vůbec neužívala, a to ani v době přelomu běžného letopočtu, tedy v době Ježíšovy dospělosti. Od babylonského zajetí byla aramejština všedním jazykem s výjimkou synagog, kde při čtení svatých písem bylo slyšet jen hebrejštinu. V době babylonské např. prorok Daniel pod vlivem babylonské kultury sepsal část svého proroctví v aramejštině a stejně tak Ezdráš. Zda se tehdy také aramejština používala při obřadech, lze usuzovat s pohledem k Ezdrášově Tóře, přinesené z Babylonu. Porfyrios v polemice Adversus Christianos tvrdí, že Mojžíšova Tóra lehla popelem při zničení Chrámu: „Z Mojžíšovy Tóry se nedochovalo nic, neboť údajně všechny jeho spisy shořely spolu s Chrámem. Všechny Mojžíšovy spisy později pod jeho jménem sepsali nepřesně Ezdráš a jeho následovníci tisíc sto osmdesát let po Mojžíšově smrti.“ .. pokračovat ve čtení