Třebějice č.p. 38 - úly


Autor:
Jitka Erbenová (cheva)
Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
2892 x 2133 Pixel (3159485 Bytes)
Popis:
Včelí úly u domu č.p. 38 v Třebějicích, okres Tábor, datovaný 1909 (levá část) a 1923
Komentář k Licence:
Při použití fotografie mimo Wikipedie nutno uvést mé jméno/ Photo can only be used outside Wikipedia with my name
Licence:
Credit:
Vlastní dílo
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 17 Feb 2024 00:34:22 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Německé včelařské spolky na území Rakouska-Uherska

Německé včelařské spolky mají bohatou historii. Datum jejich vzniku spadá do konce 18. století, kdy byla na území Dolní Franky v roce 1768 založena včelařská společnost „Fränkische Bienengesellschaft“. O rok později založila Marie Terezie první veřejnou včelařskou školu. Spolupráce mezi včelaři a neustálý vývoj v tomto oboru vyústily v organizování včelařů také na území tehdejší Habsburské monarchie. První samostatný německý spolek v Rakousku-Uhersku byl založen v Čechách. Valná většina spolků se však vyvíjela z včelařských sekcí pod hospodářskými společnostmi. V roce 1860 se osamostatnil včelařský spolek ve Vídni – „Verein zur Förderung der Bienenzucht in Niederösterreich“ a po jeho statutární úpravě v roce 1880 mohlo docházet k zakládání pobočných včelařských spolků po celém Rakousku-Uhersku. Ústřední rakouský spolek vydával včelařský časopis „Bienen Vater“, který byl členům rozesílán. Sdružení včelaři přispívali do pokladny členskými poplatky, z kterých mohlo být hrazeno mimo jiného i pojištění včelstev. Rakouská centrála ve Vídni zajišťovala vzdělávání lektorů (učitelů) a řídila jejich přednáškovou činnost po absolvování včelařské školy. Dále se starala o vydávání moderní odborné včelařské literatury a kalendářů, distribuovala semena medonosných rostlin a dřevin či k tomu potřebné příručky. Včelaři se tak zasloužili o bohatou výsadbu akátů, kaštanů, lip, olší, javorů, lísek, pámelníků, jív, ale i rybízů a angreštů. .. pokračovat ve čtení