Taal volcano 2021


Autor:
Philippine Institute of Volcanology and Seismology (PHIVOLCS-DOST)
Formát:
320 x 239 Pixel (5396378 Bytes)
Popis:
Dark phreatomagmatic plume from Taal's eruption, 3:16pm, 1 July 2001
Komentář k Licence:
Public domain This work is in the public domain in the Philippines and possibly other jurisdictions because it is a work created by an officer or employee of the Government of the Philippines or any of its subdivisions and instrumentalities, including government-owned and/or controlled corporations, as part of their regularly prescribed official duties; consequently, any work is ineligible for copyright under the terms of Part IV, Chapter I, Section 171.11 and Part IV, Chapter IV, Section 176 of Republic Act No. 8293 and Republic Act No. 10372, as amended, unless otherwise noted. However, in some instances, the use of this work in the Philippines or elsewhere may be regulated by this law or other laws.

English  español  日本語  Tagalog  简体中文  繁體中文  +/−

Coat of arms of the Philippines
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 19 Feb 2024 15:36:06 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Taal (sopka)

Taal je aktivní sopka nacházející se v jižní části největšího ostrova Filipín, Luzonu. Vlastní vulkán spočívá na ostrově Volcano o průměru 5 km, jenž je obklopen jezerem Taal. To vyplňuje masivní kalderu, vzniklou po silné erupci v dávné minulosti. Taal je druhá nejaktivnější sopka Filipín, přičemž jejích 34 historicky doložených erupcí si vyžádaly zhruba 6 000 obětí. Společně s dalšími patnácti světovými sopkami je zapsána do seznamu Decade Volcanoes. Mezi ně patří například Vesuv, Etna, Mount Rainier, Merapi, Sakuradžima aj. Taal je v médiích a u turistických agentur často mylně považovaná za nejmenší aktivní sopku světa. .. pokračovat ve čtení

Sopka

Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru. Samotný termín sopka je často používán pro označení tělesa ve tvaru kuželovité hory, nicméně jsou známy i druhy sopek, které žádný kužel nevytváří. Tvar je především závislý na složení magmatu, charakteru a intenzitě sopečné erupce. Na Zemi se sopky nejčastěji vyskytují podél okrajů tektonických desek a nad tzv. horkými skvrnami, situovanými mimo tyto okraje, což vysvětluje teorie o deskové tektonice. Jinými formami jsou například bahenní sopky nebo kryovulkány, vyskytující se na některých měsíců sluneční soustavy: Europa, Enceladus, Triton, Titan. Věda, zkoumající sopečnou činnost, se nazývá vulkanologie. .. pokračovat ve čtení

Sopečná erupce

Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa. Je vyvolávána tlakem sopečných plynů uvolňujících se z magmatu během výstupu. Erupce nastane, pokud celkový tlak uvolněných sopečných plynů dosáhne meze, kdy je jimi generované tlakové napětí schopné prorazit nadložní vrstvy. Během erupce je pak magma vyvrhováno pod tlakem na povrch, přičemž se do atmosféry uvolní sopečné plyny. .. pokračovat ve čtení

Freatomagmatická erupce

Freatomagmatická erupce je zvláštní druh sopečné erupce, během které se dostává vystupující magma či láva do kontaktu s podzemní vodou či s povrchovou vodou, což způsobuje vznik extrémně explozivních erupcí. Tyto erupce se většinou odehrávají pod povrchem, kde dochází jak k fragmentaci vystupujícího magmatu, tak i okolních hornin. V závislosti na množství dostupné vody, respektive na síle exploze, může vzniknout buď zvláštní sopečný kráter bez výrazného lemu sopečných hornin, tzv. maar, mělký sopečný kráter lemovaný vyvrženými sopečnými horninami, tzv. tufový prstenec, a nebo nízký kužel, tzv. tufový kužel. .. pokračovat ve čtení