Tabule rovnost
|
Uživatel Bjirka z projektu v jazyce {{{6}}}, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově. Není-li to podle zákona možné: |
- Vlastní dílo
- Transferred from cs.wikipedia; transferred to Commons by User:Sevela.p using CommonsHelper.
Relevantní obrázky
_03.JPG)
_02.JPG)
_Podporucik_1946.gif)
_02.JPG)
Relevantní články
Trestanecké pracovní tábory při československých uranových dolechTrestanecké pracovní tábory při jednotlivých závodech národního podniku Jáchymovské doly, fungovaly na území bývalého Československa mezi roky 1949 až 1961. Jednalo se celkem o 18 vězeňských zařízení táborového typu postavených v blízkosti některé z důlních uranových šachet v oblasti Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. Zdejší trestanci (vězňové) byli nuceni těžit uranovou rudu pro Sovětský svaz za krajně nevyhovujících a nelidských podmínek, které zvláště v letech 1950–1953 hrubě překračovaly i hranice tehdejší komunistické zákonnosti. V letech 1949 až 1954 byly tyto tábory oficiálně označovány jako trestanecké pracovní tábory, respektive pracovní útvary vězňů, od roku 1954 jako nápravně pracovní tábory. Celkově těmito tábory prošlo přibližně 65 000 trestanců, z nich asi polovinu tvořili političtí vězňové. .. pokračovat ve čtení
Rovnost (pracovní tábor)Tábor Rovnost sloužil nejprve jako zajatecký a následně jako trestanecký pracovní tábor k ubytování nesvobodných pracovních sil, zaměstnaných k těžbě uranové rudy. Proslulým se stal především v letech 1949–1961, kdy se stal v rámci soustavy 18 trestaneckých táborů jedním z největších a nejtvrdších. Areál trestaneckého tábora Rovnost, krycím označením „P“, se nalézal v bezprostřední blízkosti jáchymovského uranového dolu Rovnost I. Tábor se stal proslulým pro nezákonnosti páchané na zdejších vězních. Známým je však i pro četné historické dezinterpretace a muklovské legendy, které jsou teprve v posledních letech[kdy?] uváděny na pravou míru. V blízkosti areálu bývalého tábora vede naučná stezka Jáchymovské peklo. .. pokračovat ve čtení
František WiendlFrantišek Wiendl je účastník druhého (protinacistického) a třetího (protikomunistického) odboje. Spolu se svým otcem Františkem Wiendlem starším již jako mladík bojoval nejprve proti nacistům a po roce 1948 i proti komunistickému zřízení. Jako jeden z organizované skupiny převaděčů pomohl k ilegálnímu přechodu československé státní hranice na Šumavě celkem 28 osobám. Spolupracoval s později popraveným agentem–chodcem Aloisem Suttým. V listopadu roku 1949 zradil převaděčskou skupinu bývalý partyzán a umožnil StB nastražit past, do níž byl František Wiendl chycen. Byl zatčen, uvězněn a mučen. Za tuto svoji činnost byl v roce 1950 spolu s dalšími 13 osobami odsouzen za velezradu v soudním procesu k 18 letům vězení. Šest let prožil na nucených pracích v jáchymovských uranových dolech. Čtyři roky pak strávil ve vězeňské projekční skupině na Pankráci. Roku 1960 byl podmínečně propuštěn. Je čestným občanem města Klatovy a čestným předsedou Konfederace politických vězňů ČR. .. pokračovat ve čtení