Tasmanian Devil Facial Tumour Disease

Autor:

(Photo: Menna Jones)

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/8a34f

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1011 x 654 Pixel (935332 Bytes)

Popis:

Tasmanian Devil with Devil Facial Tumour Disease (DFTD).

Komentář k Licence:

Toto dílo bylo publikováno v rámci Veřejné vědecké knihovny. Její webová stránka prohlašuje, že obsah všech PLOS periodik je publikován pod licencí Creative Commons Attribution 2.5.

Pro nahrávání: Musíte poskytnout odkaz (URL) k originálnímu souboru nebo článku v periodiku.

Vložte prosím obrázek do pravé podkategorie v Category:Media from PLOS journals.

Licence:

CC BY 2.5

Credit:

To Lose Both Would Look Like Carelessness: Tasmanian Devil Facial Tumour Disease. McCallum H, Jones M, PLoS Biology Vol. 4/10/2006, e342. doi:10.1371/journal.pbio.0040342

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 18 Feb 2024 01:27:04 GMT

Relevantní obrázky

(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0

(c) PanBK from en.wikipedia.org, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Ďábel medvědovitý, známý též jako tasmánský čert, původními obyvateli Tasmánie nazýván purinina, je jediný žijící druh rodu Sarcophilus a od vyhubení vakovlka roku 1936 i největší žijící dravý vačnatec. Vzhledem připomíná malého, ale nadměrně svalnatého a zavalitého psa. V současné době již žije pouze v Tasmánii, jeho kosterní pozůstatky však lze nalézt prakticky po celé Austrálii. Charakteristickými znaky jsou černá srst, velmi hlasitý hlasový projev a dravý způsob příjmu potravy. Je to zpravidla samotářské zvíře, ačkoli u potravy se jich schází více. Má dosti neoprávněnou pověst zákeřného a extrémně zuřivého zvířete, nicméně faktem je, že ve stresujících podmínkách či zahnáno do kouta dokáže, jako každé zvíře, opravdu zuřivě a nesmiřitelně bojovat. V Tasmánii, kde na ně lidé pohlíželi jako na škůdce domácích zvířat, byli hubeni až do roku 1941, kdy je vláda začala chránit. Na konci 90. let 20. století se mezi nimi rozšířila rakovina tváře, která velmi snížila a nadále snižuje jejich populaci; proto je od května 2008 považován za ohrožený druh a vláda začala s programy na snížení dopadu této nemoci. .. pokračovat ve čtení