Teheran conference-1943


Autor:
U.S. Signal Corps photo.
Formát:
5256 x 3632 Pixel (2891955 Bytes)
Popis:
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 11 Mar 2024 19:12:22 GMT

Relevantní obrázky

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1983-0422-315 / Donath, Otto / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-H0304-0500-002 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-P003214 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0128 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0130 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-058-09 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 146-2004-0100 / Berg, Erik R. / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, Bild 183-W0911-501 / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F001153-0015A / Hundertmark / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, R 49 Bild-0131 / Wilhelm Holtfreter / CC-BY-SA 3.0
(c) Bundesarchiv, B 145 Bild-F005100-0010A / Steiner, Egon / CC-BY-SA 3.0
(c) RIA Novosti archive, image #602161 / Zelma / CC-BY-SA 3.0

Relevantní články

Teheránská konference

Teheránská konference (s krycím názvem Eureka) byla jednou z vrcholných spojeneckých konferencí druhé světové války. Šlo o vůbec první společné osobní setkání hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie v tomto období. Jednání sovětského vůdce J. V. Stalina, amerického prezidenta F. D. Roosevelta a britského premiéra W. Churchilla se konalo od 28. listopadu do 1. prosince 1943 v íránské metropoli Teheránu. Byla zde projednávána především další taktika v boji proti mocnostem Osy, a rovněž bylo nastíněno poválečné uspořádání Evropy, zejména otázka Polska. Hlavním výsledkem konference byl závazek západních spojenců otevřít ve Francii druhou frontu proti nacistickému Německu. V důsledku tak už byl položen základ budoucího rozdělení sfér vlivu v Evropě, které bylo na následujících setkáních Velké trojky už jen potvrzeno. Např. historik Laurence Rees proto považuje Teherán za rozhodující konferenci celé války. .. pokračovat ve čtení

Druhá světová válka na Blízkém východě

Druhá světová válka na Blízkém východě je souhrnné označení pro boje mezi Spojenci a Osou v rámci druhé světové války v oblasti jihozápadní Asie. Společně s boji v Africe se též souhrnně označuje jako válka ve Středomoří. Spojeneckým silám se podařilo v relativně krátké době zajistit před mocnostmi Osy tuto oblast bohatou na ropu, což byl ze strany Spojenců strategický tah. Bylo tak však učiněno ze cenu porušení suverenity dvou neutrálních států. .. pokračovat ve čtení

Íránské císařství

Íránský císařský stát, též Perský císařský stát, byl oficiální název íránského státu během vlády dynastie Pahlaví. .. pokračovat ve čtení

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (gruzínsky იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], rusky:, 18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu. V letech 1922–1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce dvacátých let fakticky diktátorem své země. Jeho teoretický a praktický přístup k politice se označuje jako stalinismus. .. pokračovat ve čtení

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války. Měla do značné míry charakter etnické čistky, místy doprovázené násilnými excesy včetně několika masakrů německých civilistů na jaře a v létě 1945. Šlo nejen o reakci na nedávnou politiku nacistického Německa hlavně v Protektorátu Čechy a Morava, jehož okupační správa se vůči českému obyvatelstvu soustavně dopouštěla rozsáhlého teroru. Dalším důvodem bylo podezření, že naprostá většina Němců žijících na českém, resp. československém území sympatizovala s nacistickou politikou. V neposlední řadě šlo o prevenci eventuálního budoucího zneužití situace podobné rokům 1938/1939 k napadení československého státu pod záminkou ochrany německé nebo jiné národnostní menšiny. Svou roli sehrálo také umožnění rozsáhlých konfiskací majetku Němců a kolaborantů ve prospěch československého státu v kontextu současného všeobecného znárodňování bank, pojišťoven, těžebního průmyslu, velkých průmyslových podniků a velkostatků jakož i poválečné hospodářské obnovy. A konečně je nutno zmínit obavy z možných budoucích problémů souvisících s tehdy těžko představitelným dalším soužitím českého národa s německou národnostní menšinou v ČSR a jejím eventuálním opětovném usilování o sebeurčení. .. pokračovat ve čtení

1. prosinec

1. prosinec je 335. den roku podle gregoriánského kalendáře. Do konce roku zbývá 30 dní. .. pokračovat ve čtení