The Mad Woman of Douai Art.IWMART4671


Autor:
Formát:
659 x 800 Pixel (95212 Bytes)
Popis:
The Mad Woman of Douai

image: A scene set in the ruins of a church. The East-facing fall of the apse is all that remains, and the crucifix still intact. A group of peasants stand around a woman sitting on a chair next to a table. She has an expression of horror frozen on her face and her hands clasped tightly in her lap. Two of the peasants lean close to her, while another pair stand behind with their heads together. To the right three others stand in an attitude of sorrow. A soldier stands leaning on his rifle beyond them. The decayed corpse of a soldier lies on the ground in front, his pose mirroring that of the soldier standing above. In the left foreground there is a grave marked with a helmet, and the boot of the dead soldier protrouding from the end. The devastated remains of Douai lie beyond this scene, and the dark

shadows of mountains in the distance.
Komentář k Licence:
This image was created and released by the Imperial War Museum on the IWM Non Commercial Licence. Photographs taken, or artworks created, by a member of the forces during their active service duties are covered by Crown Copyright provisions. Faithful reproductions may be reused under that licence, which is considered expired 50 years after their creation.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Jun 2023 10:19:35 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

William Orpen

William Newenham Montague Orpen byl irský malíř působící hlavně v Londýně. Před první světovou válkou byl komerčně úspěšný malíř portrétů pro vyšší vrstvy edwardovské společnosti, mnoho z jeho nejpozoruhodnějších obrazů té doby jsou ovšem autoportréty. Během první světové války byl nejplodnějším z oficiálních válečných umělců vyslaných Británií na západní frontu. Tam vytvářel kresby a obrazy obyčejných vojáků, mrtvých mužů, německých válečných zajatců, stejně jako portréty generálů a politiků. Většinu z těchto prací, celkem 138, věnoval britské vládě; nyní jsou ve sbírce Imperial War Museum. Byl též oficiálním malířem Pařížské mírové konference, známý je jeho obraz podpisu Versailleské smlouvy. Jeho dobré vztahy s generalitou britské armády mu umožnily zůstat na bojištích déle než kterémukoli z ostatních oficiálních válečných umělců. Jeho odhodlání sloužit jako válečný umělec ho však stálo zdraví a po válce i sociální postavení v Británii, kde byl dáván jako příklad umělce sloužícího moci bez ohledu na morální hlediska. I po jeho smrti řada kritiků hlasitě odmítala jeho práci a po mnoho let byly jeho obrazy vystavovány jen zřídka. Situace se začala měnit až v 80. letech 20. století, kdy bylo jeho dílo znovu doceněno, především zásluhou výtvarného kritika Bruce Arnolda. .. pokračovat ve čtení