Titan 1 ICBM


Autor:
U.S. Air Force
Formát:
1958 x 2937 Pixel (558641 Bytes)
Popis:
Titan I missile J-7 begins the first successful flight test of an operational Titan I ICBM on 10 August 1960 at the Atlantic Missile Range.
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 13 Mar 2024 14:47:58 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

SM-68 Titan

Raketa SM-68A/HGM-25A Titan I byla prvním členem rodiny raket Titan a na rozdíl od pozdějších typů sloužila pouze jako mezikontinentální balistická raketa, nikoli jako kosmická nosná raketa. Titan I byl zpočátku označován XB-68, později přešlo americké letectvo na značení SM a raketa byla přejmenována na SM-68 a později HGM-25. Projekt Titan byl od počátku považován za záložní projekt pro případný neúspěch programu Atlas. Na rozdíl od Atlasu měl Titan standardní stupňovou koncepci a používal běžné materiály a konstrukční postupy. Jako palivo sloužil vysoce rafinovaný petrolej zvaný RP-1 a funkci okysličovadla plnil kapalný kyslík. První raketa Titan I byla uvedena do služby roku 1961, ale než byly rozmístěny všechny plánované střely, začala být nahrazována vyspělejší verzí LGM-25 Titan II. .. pokračovat ve čtení

Rakety Titan

Titan byly nosné rakety vesmírné agentury NASA a USAF, které se používaly od roku 1959 až do roku 2005. Projekt začal roku 1955 a měl sloužit jako doplněk nebo náhrada programu mezikontinentálních balistických střel SM-65 Atlas v případě jeho zpoždění nebo selhání. Na rozdíl od Atlasu, se jednalo o klasickou dvoustupňovou raketu. Prvním zástupcem rodiny raket byl Titan 1, značen též LGM-25 nebo SM-68, který spaloval v motorech obou stupňů kapalný kyslík a RP-1 a měl mít nosnost až 1800 kg na nízkou oběžnou dráhu. Jako kosmický nosič však nebyl použit a byl brzy nahrazen Titanem 2, který byl vyráběn jak pro potřeby kosmické dopravy, tak jako ICBM. S Titanem II přišla i zásadní koncepční změna, když místo kapalného kyslíku a RP-1, byl použit oxid dusičitý a Aerozin 50, díky čemuž se zvýšila reakceschopnost. Nově použité palivo nemuselo být tankováno těsně před startem a mohlo být skladováno v raketě dlouhodobě. .. pokračovat ve čtení