Tonal languages


Přisuzování:
Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.
Formát:
803 x 428 Pixel (67795 Bytes)
Popis:
Distribution of Tonal Languages in the World
Komentář k Licence:

Tento snímek obrazovky buď nezobrazuje žádné autorskoprávně chráněné části programů, nebo příslušné programy jejich autoři uvolnili pod některou svobodnou licencí (která je uvedena jako součást rámečku s licenční informací), a soubor proto vyhovuje pravidlům Wikimedia Commons. Obrázek tedy lze využívat v souladu s podmínkami příslušné licence. Svobodná licence programu:

GNU head

Toto dílo je svobodný software; můžete jej šířit nebo upravovat podle podmínek GNU General Public License vydané Free Software Foundation; ve verzi 2 nebo v libovolné novější verzi. Toto dílo je šířeno v naději, že bude užitečné, ale bez jakékoli záruky; dokonce i bez záruky prodejnosti nebo vhodnosti pro daný účel. Další podrobnosti najdete ve verzi 2 a verzi 3 GNU General Public License.

Poznámka: Pokud snímek obrazovky zobrazuje autorské dílo, které není přímým výsledkem samotného zdrojového textu programu (např. text či grafika vytvořená uživatelem), musí být pro toto dílo uvedena oddělená licence.


Licence:
GPL
Licenční podmínky:
GNU General Public License
Credit:
M. Haspelmath, M. S. Dryer, D. Gil, B. Comrie (2005): WALSin, The World Atlas of Languages Structures, ISBN 0-19-925591-1
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 22 Oct 2023 12:06:29 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Tónový jazyk

Tónový jazyk je z hlediska fonologické typologie takový jazyk, v němž má relativní výška základní hlasivkové frekvence lexikální funkci a rozlišuje tedy významy slov nebo gramatické tvary jednoho slova. Liší se tak od jazyků, které změny výšky hlasu využívají pouze na úrovni větších celků pro signalizaci typu věty nebo zaměření pozornosti na určité části promluvy, tedy v rámci intonace. Pro rozlišování tónů nerozhoduje absolutní, ale relativní výška vůči ostatním tónům. Vysoký tón tedy neznamená tón s určitou konkrétní frekvencí, ale pouze tón vyšší než by byl střední nebo nízký tón ve stejném kontextu. Za základní jednotku, se kterou jsou tóny spojeny, je nejčastěji považována slabika. .. pokračovat ve čtení