Torre dell'Orologio (ingrandimento)

Autor:

Milemurru

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/baafd

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

2976 x 3968 Pixel (5271819 Bytes)

Popis:

This is a photo of a monument which is part of cultural heritage of Italy. This monument participates in the contest Wiki Loves Monuments Italia 2014. See authorisations.

Licence:

CC BY-SA 3.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Mon, 18 Mar 2024 10:12:04 GMT

Relevantní obrázky

(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Relevantní články

Vlašské hodiny byl způsob měření času založený na dělení dne na 24 stejně dlouhých hodin, přičemž počátek a konec dne připadal na večerní setmění, soumrak, případně již na západ slunce. Z Itálie se rozšířil přes další alpské země do českých zemí a Polska, v Čechách se používal zhruba od 14. do 17. století. Základní funkcí takového měření času bylo, že z časového údaje bylo zřejmé, kolik hodin ještě zbývá do setmění, tedy do ukončení práce. Poledne, půlnoc ani svítání však v tomto měření času nebyly nijak zvýrazněny. Potřeba systému měření času s pevnou délkou hodiny vyvstala zejména s vynálezem kolečkového hodinového stroje koncem 13. století. V českých zemích byly vlašské hodiny v 17. století vytlačeny hodinami německými neboli galskými, podle nichž měl den také 24 hodin stálé délky, ale počítaly se zvlášť napřed od půlnoci k poledni a pak znovu od první hodiny od poledne do půlnoci, vždy od první do dvanácté. Pražský staroměstský orloj vyzváněl podle staročeských hodin až do roku 1945. Protože tzv. německé hodiny se původně počítaly zvlášť na dopolední hodiny a zvlášť pro odpolední hodiny, říkalo se jim také počítání podle půlorloje, zatímco českým hodinám se říkalo počítání podle celého orloje. .. pokračovat ve čtení

Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy. Jde o takzvanou nepoziční číselnou soustavu, hodnota číslice je dána jejím symbolem a nezávisí na její pozici v zapsaném čísle. Římské číslice jsou nepraktické, zejména pro zápis větších čísel a matematické výpočty, v praxi je proto vytlačila poziční soustava s arabskými číslicemi. V současnosti se používají jen ve specifických případech, například k označení pořadí kapitoly, odstavců či panovníků stejného jména, k označení měsíce v datu a podobně. .. pokračovat ve čtení