Transylvanian flag, 1601

Autor:

Dahn

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/a439

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

861 x 377 Pixel (30319 Bytes)

Popis:

Flag of Transylvania in 1601, featuring the Báthory arms. Based on design captured at the Battle of Guruslău, as presented in von Aachen's allegory of the event. One of the several variants used in that battle (see plates by Cserna: A and B as well as contemporary engraving). The same design was also used in a swallow-tail variant (see reproduction in Magazin Istoric, July 2000, p. 38).

Licence:

CC BY 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Wed, 28 Feb 2024 16:58:03 GMT

Relevantní obrázky

(c) Odejea, CC BY-SA 3.0

(c) Euryrel, CC BY-SA 4.0

Relevantní články

Sedmihradské knížectví byl polonezávislý vazalský stát Osmanské říše pod vládou kalvinistických maďarských knížat. Jako vazalský stát existovalo mezi lety 1571–1711. Poté bylo připojeno jako jedna ze zemí k Habsburské monarchii a rámci ní existovalo až do roku 1765, kdy bylo Marií Terezií povýšeno na velkoknížectví. .. pokračovat ve čtení

Dlouhá turecká válka, zvaná též třetí turecká válka, třináctiletá válka nebo patnáctiletá válka, byl ozbrojený konflikt mezi osmanskou říší a habsburskou monarchií na území Uher a Balkánu v letech 1593 až 1606; název patnáctiletá válka se používá, pokud se do ní zahrnuje i předchozí turecké tažení v letech 1591–1592, které dobylo Bihać. Válka skončila v zásadě nerozhodně mírem v Žitavské Toroni 11. listopadu 1606, který vydržel dalších 60 let. .. pokračovat ve čtení

Východní Uherské království je moderní název či označení té části Uherska, které vládl Jan Zápolský a poté jeho syn Jan Zikmund Zápolský (1526–1570). Ta jim připadla po prohrané bitvě u Moháče (1526) a uherské občanské válce (1527–1538), zatím co západní část získali Habsburkové. Současně vládli Zápolští východní části Uherska, přestože se Habsburkové několikrát pokusili sjednotit Uhersko pod svou vládu, východouherské království Zápolských mělo mocnou podporu ze strany Osmanské říše, která unifikaci Habsburků účinně zabraňovala. Rovněž nemalá část Uherska byla pod její nadvládou. .. pokračovat ve čtení

Povstání Štěpána Bočkaje bylo první ze šesti protihabsburských stavovských povstání. Uskutečnilo se v letech 1604–1606. .. pokračovat ve čtení

Expanze Osmanské říše na Balkán představuje významnou etapu v dějinách Turecka i národů Balkánského poloostrova. Expanze na Balkáně předcházela osmanskému vpádu do střední Evropy a na několik staletí významně společensky, kulturně i nábožensky ovlivnila národy Balkánského poloostrova. Na Balkáně získali Osmané první území již roku 1354, když do jejich rukou přešla pevnost v Dardanelách. O pár let později získali Osmané Drinopol a začali se stále více prosazovat. Po bitvě na Kosově poli se dostalo Srbsko do závislosti na Osmanské říši a Osmané poté také připojili k říši zbytky Bulharské říše. .. pokračovat ve čtení