Treaty of Turkmenchay by Moshkov

Autor:

Vladimir Moshkov (1792-1839)

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/ba227

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

931 x 640 Pixel (222917 Bytes)

Popis:

Ivan Paskevich with Abbas Mirza sign the Treaty of Turkmanchay at the conclusion of 1826-1828 Russo-Persian wars.

Licence:

Public domain

Credit:

[1], description in Russian at [2]

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sun, 18 Feb 2024 08:05:36 GMT

Relevantní obrázky

Relevantní články

Turkmenčajská dohoda byla smlouva mezi Kádžárovským Íránem a Ruským impériem, která uzavřela rusko-perskou válku (1826–1828). Byla to druhá ze série podobných smluv, které donutily Persii postoupit Rusku své území nebo uznat ruský vliv na nich. Smlouva byla podepsána 21. února 1828 v Turkmenčaji. Smlouvu za Írán podepsali korunní princ Abbás Mírzá a kancléř Fát Alí Šáha, za Rusko generál Ivan Fjodorovič Paskevič. Podobně jako smlouva z Gulistánu z roku 1813 byla i Turkemčajská smlouva vnucena Persii po ruském vojenském vítězství. Paskevič pohrozil, že pokud nebude smlouva podepsána, obsadí Teherán do pěti dnů. Persie smlouvou odstoupila ve prospěch Ruska několik oblastí na jižním Kavkaze: Jerevanský chanát, Nachičevský chanát a zbytek Talyšského chanátu. Rusko tak získalo území dnešní Arménie, jih dnešního Ázerbájdžánu a dnešní tureckou provincii Iğdır. Rusko tím dokončilo dobytí všech kavkazských území pod vládou Íránu. Hranice mezi Ruskem a Persií byla nově stanovena na řece Araks. Kavkaz se tím dostal pod ruskou kontrolu na přibližně 180 let. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tři národy, jejichž území Rusové uzmuli Gulistánskou a Turkmenčajskou smlouvou, získali nezávislost: Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie. Jen Dagestán zůstal součástí Ruské federace dodnes. Tehdy dohodnutá hranice určuje doposud hranici mezi Ázerbájdžánem a Íránem, jakkoli ta nerespektuje hranice etnické - v Íránu kvůli tomu žije velká azerská menšina, jež je dokonce větší než populace samotného Ázerbájdžánu. To v obou zemích dodnes vyvolává volání po revizi turkmenčajské smlouvy a úpravě hranic. Smlouva zároveň narýsovala do značné míry stále respektované hranice mezi Ázerbájdžánem a Arménií, které jsou ovšem také předmětem sporů a citlivým bodem ve vztazích obou zemí, ale i ve vztazích Ázerbájdžánu a Ruska, jež je arménským spojencem. .. pokračovat ve čtení

Ivan Fjodorovič Paskevič byl ruský carský velitel ukrajinského kozáckého původu, voják, vojevůdce a politik sloužící v řadách ruské armády jako generál a polní maršál. Byl jedním z klíčových mužů, o něž se opíral ruský car Mikuláš I. Pavlovič. Účastnil se válečných tažení proti Turecku a Francii, během válek s Íránem velel ruským vojskům na Kavkaze, po Dibičově smrti rozdrtil polské povstání (1830–1831) a následně působil jako místodržitel (namiestnik) Polského království. Zasahoval též proti uherskému povstání (1848–1849). V době krymské války byl hlavní velitelem na Balkáně. Od roku 1854 byl hlavní velitel vojsk v Polsku a Pobaltí. Byl členem soudu, který vynesl rozsudek nad tzv. děkabristy. .. pokračovat ve čtení