Treti republika zeme dle okresu

Autor:

Kolomaznik

Přisuzování:

Obrázek je označen jako „Vyžadováno uvedení zdroje“ (Attribution Required), ale nebyly uvedeny žádné informace o přiřazení. Při použití šablony MediaWiki pro licence CC-BY byl pravděpodobně parametr atribuce vynechán. Autoři zde mohou najít příklad pro správné použití šablon.

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/5d463

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

1255 x 634 Pixel (74117 Bytes)

Popis:

Mapa zemí poválečného Československa (1945-1948):

 

Země česká

 

Země moravskoslezská (moravská část)

 

Slezská expozitura země Moravskoslezské

 

Země slovenská

Zdroj mapy: File:3republika.png

Licence:

CC BY-SA 4.0

Credit:

Vlastní dílo

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 02 Jan 2024 00:19:58 GMT

Relevantní obrázky

(c) Bundesarchiv, Bild 183-R90009 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-L0602-0334 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-L0602-0335 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-L0602-0329 / CC-BY-SA 3.0

(c) Bundesarchiv, Bild 183-S1207-502 / CC-BY-SA

(c) Deutsche Fotothek‎, CC BY-SA 3.0 de

Relevantní články

Třetí Československá republika označuje politický systém poválečného období Československa v letech 1945–1948. Za datum oficiálního ustavení politického systému lze považovat jmenování vlády Československé republiky v Košicích 4. dubna 1945, někdy též bývá uváděno datum ustavující schůze Prozatímního národního shromáždění, tedy 28. října 1945. Základem celého politického systému řízené demokracie byla organizace Národní fronty Čechů a Slováků, která se otevřeně distancovala od pomnichovského a též od prvorepublikového vývoje. Stejně jako režim druhé republiky i toto období doprovází různé totalitní prvky. Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik předznamenala radikální změnu československé zahraničněpolitické orientace. .. pokračovat ve čtení

Po svém vzniku 28. října 1918 převzala Československá republika na území tzv. historických zemí od Rakouska-Uherska stávající zemské členění na 3 země, zatímco v původně uherské části nové republiky se konstituovalo Slovensko. Roku 1919 se k Československu připojila i nově vytvořená Podkarpatská Rus. Na rozdíl od doby před rokem 1918 však až do roku 1928 žádná z těchto zemí neměla vlastní sněm a jejich samospráva byla značně okleštěna. Teprve na podzim 1938 získaly Slovensko a Podkarpatská Rus autonomii, přičemž Podkarpatská Rus ji měla přislíbenou již od doby, kdy se jednalo o jejím připojení k ČSR. Představitelé Podkarpatské Rusi dále, až do zániku tzv. druhé republiky v roce 1939, projevovali trvalou nespokojenost s průběhem zemské hranice se sousedním Slovenskem a usilovali o její posun na západ podle etnické hranice, jelikož na severovýchodě Slovenska žije i v 21. století početná rusínská menšina. Jejich úsilí však naráželo na silný odpor zde žijících Slováků, majících obavy, že, v případě začlenění těchto částí Slovenska k Podkarpatské Rusi, by se sami mohli jednou ocitnout na území jiného státu, přičemž události z roku 1945 jejich obavy potvrdily. .. pokračovat ve čtení