Tumba de Napoleon Bonaparte
Relevantní obrázky
.svg)
.jpg)
.png)
.svg)
Relevantní články
Napoleon BonaparteNapoleon I. Bonaparte byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během Velké francouzské revoluce udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů. Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během napoleonských válek zahynulo více než milion. .. pokračovat ve čtení
Smrt Napoleona BonapartaNapoleon Bonaparte zemřel po vleklé nemoci ve vile Longwood na ostrově Svatá Helena v 17:49 hodin 5. května 1821. Druhého dne byla za přítomnosti sedmi lékařů provedena pitva jeho těla, které bylo 9. května se všemi vojenskými poctami pohřbeno do neoznačeného hrobu u pramene Torbett's Spring na místě, které si Napoleon osobně vybral. Zpočátku se všeobecně předpokládalo, že bývalý císař Francouzů zemřel na rakovinu žaludku nebo zánět jater, avšak díky znění jeho druhé závěti, kde ze své smrti obvinil vrahy najaté Angličany, se brzy začaly objevovat hypotézy, které naznačovaly, že byl zavražděn. V druhé polovině 20. století v tomto směru vzbudila značný zájem odborné i laické veřejnosti činnost švédského stomatologa Dr. Stena Forshufvuda, jenž při pročítání pamětí Napoleonova komorníka Louise Marchanda dospěl k závěru, že byl Napoleon otráven arzenikem. Ve snaze získat fyzický důkaz své teorie posléze Dr. Forshufvud zahájil výzkum, kterým se mu podařilo prokázat, že císařovy vlasy ustřižené v den jeho smrti skutečně obsahovaly nestandardně vysoké množství podezřívané chemikálie. Jeho hypotézu však v roce 2008 patrně vyvrátili výzkumníci některých italských univerzit, kteří nejmodernějšími vědeckými metodami prokázali, že z dnešního pohledu extrémně vysoké množství arzeniku bylo v tělech Napoleonových vrstevníků běžným jevem. Další otazníky vzbudily rozdíly v uspořádání hrobu a uložení těla při Napoleonově pohřbu a exhumaci, která proběhla v roce 1840, před převozem jeho ostatků do Francie nebo odlišnosti ve vzhledu a rozměrech jeho posmrtných masek. .. pokračovat ve čtení