Umayyad Flag
Vlastní dílo
- Yijiu JIN (2017) Islam, BRILL, p. 91 ISBN: 978-90-474-2800-8.
- Galina Yemelianova (2022) Islamic Leadership and the State in Eurasia, Anthem Press, p. 29 ISBN: 978-1-83998-053-4.
Relevantní obrázky
.png)
.svg)
.svg)
.jpg)
_(1488_-_1556).svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_in_the_%22Book_of_all_kingdoms%22_(C._1350).svg)
_-_%d8%a3%d8%a8%d9%88_%d8%a8%d9%83%d8%b1_%d8%a7%d9%84%d8%b5%d8%af%d9%8a%d9%82_%d8%b9%d8%a8%d8%af_%d8%a7%d9%84%d9%84%d9%87_%d8%a8%d9%86_%d8%b9%d8%ab%d9%85%d8%a7%d9%86_%d8%a7%d9%84%d8%aa%d9%8a%d9%85%d9%8a_%d8%a7%d9%84%d9%82%d8%b1%d8%b4%d9%8a_%d8%a3%d9%88%d9%84_%d8%a7%d9%84%d8%ae%d9%84%d9%81%d8%a7%d8%a1_%d8%a7%d9%84%d8%b1%d8%a7%d8%b4%d8%af%d9%8a%d9%86.svg)
.png)
.svg)
Relevantní články
UmajjovciUmajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce. .. pokračovat ve čtení
Muslimské dobytí ŠpanělskaMuslimské dobytí Španělska proběhlo v letech 711–718/722. Po ovládnutí celého Maghrebu a islamizaci místních berberských obyvatel stanuli muslimové na pobřeží Gibraltarského průlivu. Na protějším břehu se rozkládala Evropa; Pyrenejský poloostrov, kde existovala upadající říše germánských Vizigótů. Odtud pravděpodobně přišel první signál, který přiměl muslimská vojska překročit úžinu a vpadnout do země. Za pár let byla již tamější část území muslimy pokořena a v čele provincie stál guvernér podřízený umajjovskému chalífovi v Damašku. .. pokračovat ve čtení
Rášidský chalífátRášidský chalífát byla islámská vojenská říše založená po smrti proroka Mohameda (632) a trvající v období vlády prvních čtyř chalífů do roku 661. .. pokračovat ve čtení
ReconquistaPojmem reconquista („znovudobytí“) v dějinách Pyrenejského poloostrova označuje období od jeho ovládnutí muslimy v 8. století do 15. století, kdy v roce 1492 padl poslední muslimský emirát Granada. Novodobý pojem odráží pohled křesťanských království, která období bojů s „Maury“ prezentovala jako obnovování křesťanské vlády nad poloostrovem dříve ovládaným Vizigótskou říší. .. pokračovat ve čtení
Navarrské královstvíNavarrské království, původně Pamplonské království, bylo evropské království ležící na Pyrenejském poloostrově u Atlantského oceánu. Vzniklo roku 824, kdy tamní baskický vůdce Íñigo Arista získal titul pamplonského krále a ukončil nadvládu Franské říše. Teprve v roce 1162 začal Sancho VI. jako první užívat titul krále navarrského. .. pokračovat ve čtení
Byzantsko-arabské válkyByzantsko-arabské války byly sérií vojenských konfliktů mezi arabským chalífátem a Byzantskou říší v období 7–12. století. Počáteční střety se odehrály během prvních arabských tažení pod vedením volených chalífů a Umajjovců a pokračovaly v podobě trvalých pohraničních střetů a nájezdů v podstatě až do počátku křížových výprav. V důsledku toho Byzantinci, sami se považující za Římany utrpěli značné územní ztráty. .. pokračovat ve čtení
Barcelonské hrabstvíBarcelonské hrabství byl v 9. až 12. století stát na Pyrenejském poloostrově. Vznikl v důsledku rozpadu Španělské marky založené Karlem Velikým. V 10. století dosáhla barcelonská hrabata nezávislosti na franské nadvládě. .. pokračovat ve čtení