Uranometria orion
Relevantní obrázky
_3993.jpg)
Relevantní články
Souhvězdí OrionuOrion je souhvězdí na nebeském rovníku, díky čemuž je alespoň jeho část viditelná z celého světa. Orion je rozlohou 26. největší souhvězdí noční oblohy. Ačkoliv se větší část jeho území nachází na severní polokouli, pět ze sedmi nejjasnějších hvězd, jež tvoří nezaměnitelný tvar písmene X, má v rovníkových souřadnicích zápornou deklinaci. Leží mezi souhvězdími Blíženců, Býka, Eridanu, Zajíce a Jednorožce. Patří mezi 48 souhvězdí, která katalogizoval řecký astronom Ptolemaios. .. pokračovat ve čtení
Atlas CoelestisAtlas Coelestis je atlas hvězdné oblohy, publikovaný v roce 1729 a založený na pozorováních učiněných prvním královským astronomem Johnem Flamsteedem. .. pokračovat ve čtení
RigelRigel, β Orionis, latinizováno Beta Orionis je nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, modrý veleobr nacházející se ve vzdálenosti přibližně 860 světelných let od Země. Podle Bayerova označení má písmeno β, ale je převážnou dobu jasnější než Betelgeuze, která je proměnnou hvězdou. Rigel je nejjasnější a nejhmotnější složka – a eponym – hvězdné soustavy nejméně čtyř hvězd, které se pouhým okem jeví jako jediný modrobílý světelný bod. Rigel, hvězda spektrálního typu B8Ia, je podle použitého způsobu měření a předpokladů 61 500 až 363 000krát jasnější než Slunce a 18 až 24krát hmotnější. Jeho poloměr je více než sedmdesátkrát větší než Slunce a jeho povrchová teplota je 12 100 K. Odhaduje se, že úbytek hmotnosti hvězdy kvůli hvězdnému větru je deset milionkrát vyšší než u Slunce. S odhadovaným věkem od sedmi do devíti milionů let Rigel již vyčerpal své vodíkové palivo, expandoval a ochladil se a stal se veleobrem. Očekává se, že ukončí svůj život jako supernova typu II, přičemž neutronová hvězda nebo černá díra se stanou jeho pozůstatkem, v závislosti na počáteční hmotnosti hvězdy. Rigel mírně mění svoji jasnost, jeho zdánlivá hvězdná velikost se pohybuje od 0,05 do 0,18. Je klasifikován jako proměnná hvězda typu Alfa Cygni, je proměnná díky změnám amplitudy a periodicity variací jasnosti, stejně jako se mění její spektrální typ. Jeho vnitřní variabilita je způsobena pulzacemi v nestabilní atmosféře. Rigel je po většinu doby sedmou nejjasnější hvězdou na noční obloze a nejjasnější hvězdou v Orionu, i když ji občas překonává Betelgeuze, jejíž proměnnost se pohybuje ve větším rozsahu. Systém tří hvězd je od Rigelu oddělen na obloze 9,5 obloukovými vteřinami. Mají zdánlivou velikost 6,7, takže mají jen 1/400 jasnosti Rigelu. Dvě hvězdy v systému mohou být pozorovány velkými dalekohledy a jasnější z nich je spektroskopická dvojhvězda. Jsou modrobílými hvězdami hlavní posloupnosti, třikrát až čtyřikrát hmotnější než Slunce. Rigel a trojitý systém hvězd obíhají kolem společného těžiště s oběžnou dobou 24 tisíc let. Vnitřní hvězdy trojitého systému oběhnou kolem sebe každých 10 dní a vnější hvězda obíhá kolem vnitřního páru každých 63 let. Další mnohem slabší hvězda oddělená od Rigelu a ostatních hvězd vzdáleností téměř obloukové minuty může být též součástí této hvězdné soustavy. .. pokračovat ve čtení
Orion (mytologie)Orión či Óarión je postava z řecké mytologie. V ní byl synem boha moří Poseidóna a lovkyně Euryaly. Pocházel z Boiótie a byl titánem. Byl znám jako skvělý lovec, ale také pro svou násilnickou povahu a nezkrotnou touhu. Kvůli ní ho král Oinopión, Dionýsův syn, oslepil, poté co přiopilý Orion svedl jeho ženu Meropé. Orion se pak vydal přes moře na ostrov Lemnos, kde získal Héfaistova kovářského tovaryše, dívku Cedailón, jako společníka, to proto, aby se s ní mohl vydat do Kolchidy, na "konec světa", ke slunečnímu bohu Héliovi, neboť jen jeho paprsky mu mohly navrátit zrak. To se také podařilo. Poté, co byl bohyní Artemis, která ho milovala, nešťastnou náhodou zabit, byl jí vyzvednut na nebesa, kde dle pověsti září jakožto souhvězdí (Orionu). Podle jiné verze Orion zemřel po bodnutí obrovského štíra, kterého na něj poštvala nahněvaná bohyně Héra. .. pokračovat ve čtení