Věž smrti

Autor:

Jiří Paclík at cs.wikipedia

Shortlink:

https://czwiki.cz/b/79b3

Zdroj:

Wikimedia Commons

Formát:

3072 x 2304 Pixel (1054860 Bytes)

Popis:

Rudá věž smrti, bývalá třídírna uranové rudy v pracovním táboře pro politické vězně

Komentář k Licence:

Public domainPublic domainfalsefalse

Uživatel Bjirka z projektu v jazyce {{{6}}}, autor tohoto díla, jej uvolnil jako volné dílo, a to celosvětově. Není-li to podle zákona možné: Bjirka poskytuje komukoli právo užívat jej za libovolným účelem, a to bezpodmínečně s výjimkou podmínek vyžadovaných příslušnou právní úpravou dané země.

Licence:

Public domain

Credit:

• Vlastní dílo
• Transferred from cs.wikipedia; transferred to Commons by User:Sevela.p using CommonsHelper.

Sdílet obrázek:

         

Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Sat, 30 Mar 2024 11:59:25 GMT

Relevantní obrázky

(c) 1089hruskapetr, CC BY 3.0

(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0

(c) Karpac at cs.wikipedia, CC BY-SA 3.0

Relevantní články

Kolektivizace v Československu byl proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, který iniciovala a řídila Komunistická strana Československa v souladu s politickou teorií i praxí stalinismu. Hlavní fáze vyvlastňování zemědělské výroby a jejího spojování do stranou ovládaných družstevních a státních podniků probíhala v letech 1948–1960, tento proces však dozníval až do roku 1989. .. pokračovat ve čtení

Trestanecké pracovní tábory při jednotlivých závodech národního podniku Jáchymovské doly, fungovaly na území bývalého Československa mezi roky 1949 až 1961. Jednalo se celkem o 18 vězeňských zařízení táborového typu postavených v blízkosti některé z důlních uranových šachet v oblasti Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. Zdejší trestanci (vězňové) byli nuceni těžit uranovou rudu pro Sovětský svaz za krajně nevyhovujících a nelidských podmínek, které zvláště v letech 1950–1953 hrubě překračovaly i hranice tehdejší komunistické zákonnosti. V letech 1949 až 1954 byly tyto tábory oficiálně označovány jako trestanecké pracovní tábory, respektive pracovní útvary vězňů, od roku 1954 jako nápravně pracovní tábory. Celkově těmito tábory prošlo přibližně 65 000 trestanců, z nich asi polovinu tvořili političtí vězňové. .. pokračovat ve čtení

Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr, je místo sloužící k hromadné internaci nebo věznění lidí, kteří sem jsou umísťováni i bez řádného soudu nebo jiného právního důvodu. Označení koncentrační tábor bylo nejdříve používáno ve smyslu internačních táborů pro civilní obyvatelstvo v 19. století. Později byly jako „koncentrační“ označeny tábory, v nichž německý nacistický režim zadržoval, vykořisťoval, mučil a zabíjel své skutečné či údajné nepřátele. Poté, co byly nacistické koncentrační tábory v roce 1945 osvobozeny a byla odhalena jejich role v nacistické genocidě, stalo se označení koncentrační tábor synonymem nejhrubšího porušování lidských práv a postupně se přestalo používat jako oficiální označení existujících internačních táborů. Různá vězeňská a internační zařízení však jsou právě proto často popisována jako koncentrační tábory lidmi, kteří kritizují jejich existenci a způsob činnosti. .. pokračovat ve čtení

Toto je seznam movitých i nemovitých národních kulturních památek České republiky. Seznam je řazen podle čísla památky v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, který vede Národní památkový ústav. .. pokračovat ve čtení