Venuspioneeruv


Autor:
Formát:
2008 x 2158 Pixel (2124803 Bytes)
Popis:
Ultrafialový obrázek Venušiných mraků jak jej viděla sonda Pioneer Venus Orbiter (26. února 1979). Výrazná uskupení ve tvaru písmen C nebo Y jsou viditelná pouze v těchto vlnových délkách a sama o sobě jsou pozorovatelná krátce, nicméně opakovatelně, a jsou proto považována za stálou vlastnost mraků planety Venuše. Mechanismus absorbce ultrafialového světla těmito mraky nebyl dosud uspokojivě vysvětlen.
Komentář k Licence:
Public domain This file is in the public domain in the United States because it was solely created by NASA. NASA copyright policy states that "NASA material is not protected by copyright unless noted". (See Template:PD-USGov, NASA copyright policy page or JPL Image Use Policy.)
Warnings:
Licence:
Public domain
Sdílet obrázek:
Facebook   Twitter   Pinterest   WhatsApp   Telegram   E-Mail
Více informací o licenci na obrázek naleznete zde. Poslední aktualizace: Tue, 05 Mar 2024 21:41:13 GMT

Relevantní obrázky


Relevantní články

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenována po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. Eliptická oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší výstřednost, pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez a lze ji ze Země vidět jen před úsvitem nebo po soumraku. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze. Její magnituda může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne. .. pokračovat ve čtení

Oblak

Oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu v atmosféře Země nebo jiných planet. Mrak též mračno je oblak tmavého vzhledu, jedná se však o neodborné označení. Oblaky vznikají tehdy, když se vlhkost vzduchu zkondenzuje na kapky nebo ledové krystalky. Výška, ve které se děj odehrává, bývá různá a nazývá se kondenzační hladina. Hranice teploty, za kterou se voda v plynném skupenství mění na kapalinu se nazývá rosný bod. Výška kondenzační hladiny závisí na stabilitě teplotního zvrstvení vzduchu a množství přítomné vlhkosti. Průměrná oblačná kapka nebo ledový krystalek má v průměru přibližně 0,01 mm. Studená oblaka tvořící se ve velkých výškách obsahují pouze ledové krystalky, nižší, teplejší oblaka obsahují pouze vodní kapky. Existují i oblaky obsahující aerosol – jak pevné, tak i kapalné částice. .. pokračovat ve čtení

Sluneční soustava

Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země. .. pokračovat ve čtení