Vexilloid of the Parthian Empire
Relevantní obrázky
.png)
%2c_Seleucia_mint.jpg)
Relevantní články
Parthská říšeParthská říše, resp. Parthské království, též Arsakovská říše, byla starověkým státním útvarem s centrem v dnešním Íránu. Existovala zhruba v letech 247 př. n. l. – 224 n. l. Zformoval ji Arsaka I., původně náčelník skythského etnika Parnů, velmocenského postavení na Předním východě však dosáhla až o sto let později, za Mithradata I. Historie parthské říše byla provázena neustálým vedením válek, především s Římany o Malou Asii, Kavkaz a dnešní Blízký východ, ale také s kočovníky na východě. Potenciál říše se však postupně vyčerpal. Kolem roku 220 n. l. zahájil Peršan Ardašír I. z rodu Sásánovců povstání proti králi Artabanovi IV. a po několikaletých bojích převzal kontrolu nad Íránem. Kromě Íránu zahrnovala parthská říše v době svého největšího rozmachu i většinu dnešního Iráku a části Pákistánu, Afghánistánu, Sýrie, Turecka, Arménie, Turkmenistánu a Saúdské Arábie. Hlavním městem byl původně Hekatompylos jihovýchodně od Kaspického moře, později Ktésifón na Tigridu. .. pokračovat ve čtení
Hasmoneovské královstvíHasmoneovské království vzniklo postupným vymaňováním se ze seleukovské nadvlády, které začalo makabejským povstáním roku 167 př. n. l. Roku 142 dosáhl Šimon Makabejský úplné nezávislosti a založil dynastii Hasmoneovců. Moc Šimona Makabejského a Jana Hyrkána vycházela z jejich velekněžského úřadu, s rostoucí mocí se však Hasmoneovci stále více odkláněli od původních ideálů makabejského povstání a vytvářeli hierokratickou a prohelénskou vrstvu saduceů. Ztráceli tak své zklamané přívržence a židovská společnost se začala štěpit. Nesourodost obyvatelstva se ještě více zvětšila po podmanění Samařanů a Idumejců. .. pokračovat ve čtení
Řecko-baktrijské královstvíŘecko-baktrijské království existovalo zhruba mezi léty 250 až 125 př. n. l. Toto helénistické království se nacházelo ve střední Asii a zahrnovalo území Baktrie, Sogdiany a dalších územních celků. .. pokračovat ve čtení
Bitva u FilippBitva u Filipp (Filippoi) se odehrála 3. října a 23. října 42 př. n. l. v římské provincii Makedonii. Po krátkých manévrech se armáda triumvirů střetla s armádou tzv. liberátorů poblíž Filipp, kde je triumvirové Marcus Antonius a Octavianus na hlavu porazili. Bitva se odehrála v roce 42 př. n. l. ve dvou střetnutích. Republikáni Longinus a Brutus spáchali po prohrané bitvě sebevraždu. V následujících letech ztratil třetí triumvir Lepidus svůj politický vliv, Octavianus posiloval svůj vliv v hlavním městě Římě a Antonius na východě říše. .. pokračovat ve čtení
Římsko-perské válkyŘímsko-perské války je souhrnné označení pro sérii vojenských konfliktů svedených mezi Římskou resp. Východořímskou říší a Novoperskou (Sásánovskou) říší, které v období vymezeném počátkem 3. století a první polovinou 7. století představovaly dominantní mocnosti Středomoří a Středního východu. Zahraničněpolitické vztahy mezi těmito pozdněantickými státy nabývaly převážně konfrontačního rázu, ačkoli se vyskytly i dlouhodobější fáze mírové koexistence, obzvláště v 5. století. .. pokračovat ve čtení
Indoparthské královstvíIndoparthské království založil v 1. století král Gondophares. V době svého největšího rozsahu království zabíralo území dnešního Pákistánu, Afghánistánu a severní Indie. Po většinu doby existence země byla jejím hlavním městem Takšašíla, v posledních letech Indoparthského království však bylo hlavní město přemístěno do Kábulu. .. pokračovat ve čtení
Indo-řecké královstvíIndo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př. n. l.–10 n. l., kdy v něm vládlo postupně více než třicet helénských králů, kteří spolu často soupeřili. Království bylo založeno poté, co řecko-baktrijský král Démétrios I. na počátku 2. století př. n. l. vpadl na indické území. Řekové se v Indii usadili a časem od Řecko-baktrijského království, jehož centrum bylo v oblasti Baktrie, oddělili. Od té doby pojem „Indořecké království“ znázorňuje množství různých menších dynastických městských států, jako například Takšašíla, ve východní části pákistánského Pandžábu či Puškalávatí v Sagale. Těmto městům mohlo vládnout mnoho vládnoucích dynastií a na základě Ptolemaiovy Geografie a seznamů pozdějších řecko-indických králů byla Theophila na jihu pravděpodobně sídlem satrapy, neboli krále. .. pokračovat ve čtení